Česko stárne a Čechů ubývá. Stárneme a ubýváme rychle a intenzivně. Demografické statistiky, které tyto trendy zachytily, jsou dnes již dobře empiricky podložené a jejich závěry tak můžeme považovat za prokázanou realitu. V jakých oblastech pocítí náš stát impakt těchto dramatických demografických změn nejsilněji?
Zdravotnictví. Mezi nejvíce zasaženou oblast bude patřit zdravotnický systém. V průběhu následujících dekád bude dramaticky narůstat tlak na navyšování výdajů na zdravotnictví. Důvod je jednoduchý, stárnoucí populace rovná se méně zdravá populace. Ať už půjde o civilizační choroby typu diabetes, hypertenze či obezita, kterými je naše společnost (i co do výrazně mladších generací) zasažena nebo choroby spojené s vysokým věkem – Alzheimer, stařecká demence, problémy kardiovaskulárního systému či pohybového aparátu. Zvýšená prevalence těchto zdravotních poruch si vyžádá jak finanční a personální náklady, tak i zvyšování kapacit.
Sociální služby. Další významně zasaženou oblastí budou sociální služby. Vysoké počty lidí v důchodovém a „superdůchovém“ věku budou znamenat nápor na kapacity domovů pro seniory, ať už ty „klasické“, tak ty specializované (např. pro lidi trpící Alzheimerem – tzv. Alzheimer centra). Už nyní se potýkáme s výrazným personálním podstavem a kapacitním nedostatkem. Jednoduše nejsou pracovníci, kteří by se dokázali postarat o všechny zájemce o sociální služby, ale hlavně nejsou prostory pro poskytování těchto služeb. A že jde o poptávku s obrovským převisem. Takzvané pořadníky na místo v domově seniorů jsou dnes tak dlouhé, že se bohužel žadatel umístnění častokrát ani nedožije.
Důchody. Nejdrtivější finanční položka pro státní rozpočet. V letošním roce český stát vydá téměř 720 miliard na důchody (všech typů). Tyto výdaje s narůstajícím počtem lidí pobírajících penze logicky nemohou klesat, resp. nemohou klesat bez zásahu státu. Jsem přesvědčen, že nakonec si ekonomická realita i tento krok vyžádá.
Pracovní trh. Oblast, která bude pod extrémním tlakem. Demografie se zde bude projevovat dvěma směry. Prvním z nich bude tlak na vyšší mzdy alias vyšší odvody na penzijním a zdravotním pojištění. Druhou z nich bude tlak na robotizaci, protože dle nynějších dat porodnosti se poměr pracujících vůči lidem v důchodu začne brzy nebezpečně rychle sbližovat (nynější poměr 3 ku 1 se brzy dostane na 2 ku 1). V důsledku toho nastane paradoxní situace - lidí, kteří pracují a skrze jejichž odvody je živen (průběžný) důchodový systém, bude prudce ubývat a naopak budou výrazně přibývat lidé v důchodu, tj. lidé, kteří z důchodového systému pouze čerpají.
Situace je skutečně vážná a má potenciál paralýzy naší ekonomiky. Je namístě si klást otázku, bere politické vedení výše uvedené v potaz? Nestrkají před nepříjemnou realitou hlavu do písku? Dokáží domyslet, jaké demografické inferno se na nás řítí? Kde jsou plány, jak tomuto zabránit? Kde jsou návrhy skutečného řešení?
Když si čtu volební programy a sliby a plány v nich obsažené, tak se obávám, že platí spíše ten písek.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
_1.png)