Plzeňští lesníci mění přístup k péči o městské lesy. Namísto okamžitého kácení poškozených nebo prosychajících stromů začali označovat ty nejcennější písmenem „H“. Tyto habitatové stromy se stanou trvalou součástí lesního prostředí, kde poslouží jako útočiště pro hmyz, ptáky i vzácné houby. Projekt pokrývá rozsáhlé území od Stoda až po Bušovice.
„Vytipovali jsme okolo sto padesáti poškozených stromů, které nebudou při pravidelné těžbě káceny. Umožní život dalším organismům,“ vysvětluje náměstek primátora Aleš Tolar. Stromy jsou záměrně vybírány v blízkosti cest, aby i návštěvníci pochopili, že suchá větev nebo dutina v kmeni není chybou, ale klíčovým stanovištěm pro biodiverzitu.
Proces proměny stromu v útočiště živočichů je fascinující. Často začíná úderem blesku nebo odlomením větve.
-
Práce hub: Plíseň a houby začnou narušovat strukturu dřeva, které měkne a stává se „sypčejším“.
-
Domov pro hmyz: Měkké dřevo láká drobné rozkladače a hmyz.
-
Hnízdiště ptáků: Díky menší tvrdosti dřeva si datlovití ptáci snadněji vyklovou dutiny pro hnízdění. Ty pak později využívají sovy nebo netopýři.
Ponechání starých stromů u turistických stezek s sebou nese rizika, která lesníci ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) nepodceňují. „Stromy budou průběžně kontrolovány. V případě bezprostředního rizika pro návštěvníky přijmeme opatření, skácení je ale až krajní řešení,“ uklidňuje veřejnost Ladislav Jára ze SVSMP.
Podobná praxe funguje i přímo ve městě. V Borském parku, na Homolce nebo u Košuteckého jezírka můžete narazit na tzv. doupné stromy – bezpečná torza bez suchých větví. Například v Borském parku v těchto „panelácích pro zvířata“ pravidelně hnízdí vzácný datel černý.
Plzeň tímto krokem ukazuje, že lesnictví 21. století není jen o produkci dřeva, ale především o udržení rovnováhy a bohatosti přírody pro další generace.
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
