Plzeňští vědci dokumentují genocidu ve Srebrenici

Tým pod vedením Pavla Vařeky zkoumá artefakty, které byly nalezeny v masových hrobech nebo v okolních lesích, kudy se lidé pokoušeli uprchnout. Nejde jen o katalogizaci věcí, ale o hloubkovou analýzu lidské tragédie skrze materiální kulturu.

Sbírky obsahují osobní věci, které lidé nosili u sebe do poslední chvíle:

• Osobní předměty: Hodinky, doklady, hygienické potřeby a drobné cennosti.

• Oblečení a obuv: Často jediná vodítka, podle kterých mohou přeživší příbuzní poznat své blízké.

• Předměty denní potřeby: Artefakty, které ukazují, jak lidé přežívali roky v obleženém městě v nelidských podmínkách.

Plzeňští vědci využívají k dokumentaci moderní 3D technologie. Cílem je vytvořit virtuální muzeum, které tyto nálezy zpřístupní komukoli na planetě. Tato digitální databáze má i praktický význam – může pomoci příbuzným identifikovat dosud neznámé oběti z řad více než osmi tisíc zavražděných Bosňáků.

Tento výzkum není pro plzeňské archeology ojedinělý. Je součástí širšího projektu Zdivočelá země, který zkoumá dopady násilí a represí 20. století. Tým má za sebou již výzkumy v kazachstánských Gulazích nebo odhalení americké vojenské nemocnice v plzeňském Borském parku.

„Z hlediska archeologie jde o mimořádný výzkum, který odhaluje pozůstatky teprve 30 let staré tragédie. V řadě případů jde propojit předměty s konkrétními osobami,“ vysvětluje Pavel Vařeka.

Práce plzeňských vědců v Bosně dokazuje, že archeologie není jen o vykopávkách z pravěku, ale o hledání pravdy v nedávné minulosti, která stále bolí.

zdroj: Západočeská univerzita