Vysokoškolští studenti mají na konci září (někteří již dříve) hlavu plnou starostí. Jeden by si myslel, že mají těžkou hlavu z toho, zda se jim podaří zapsat na vytoužené semináře či zda si dokáží poskládat rozvrh semestru tak, aby vedle studia zvládli povinné praxe či brigádu na přilepšení si.
Chyba lávky, největší stresor pro značnou část vysokoškoláků představuje ubytování. Všichni (nově nastupující i „mazáci“) musí lavírovat mezi tím, zda si najít parťáka(y) pro spolubydlení a zkusit sehnat pronájem vícepokojového bytu či vsadit vše na jednu kartu, kterou představují mýty opředené vysokoškolské koleje. Jelikož jsou univerzity v Česku soustředěny do krajských měst a značná část přímo do hlavního města, odráží se to v cenách pronájmů. U těch každoročně pozorujeme svižný nárůst právě v době začátku zimního semestru. Z tohoto důvodu mnoho vysokoškoláků volí, resp. je nuceno volit, levnější variantu – ubytování na koleji.
Rozhodne-li se student pro tuto možnost, musí čelit hned několika problémům – nedostatek kapacit, neustále se zvyšující cena kolejného a bohužel také třeba to, že nebude moci po několik týdnů využít koupelny, neboť voda bude zdravotně závadná.1
Nedostatek kapacit je dlouhodobý problém, které se sice snaží univerzity řešit průběžným zvyšováním ubytovacích kapacit, ale bohužel jsou tyto snahy stále nedostačující.2 Neméně palčivým problémem je prudce rostoucí cena ubytování. Je logické, že správci kolejí ceny zvyšují, neboť i jim samozřejmě v čase rostou náklady (zejm. personál a energie). Avšak koleje by měly být vždy tou levnou variantou pro studenty vysokých škol, kteří jsou pro společnost extrémně důležití. Cena dvoulůžkového pokoje s vlastní sociálním zařízením (tj. toaleta a sprchy) na pražské koleji Hvězda stojí 7 130 Kč na měsíc (!), což už si zase tolik nezadá s některými menšími byty v pronájmu v okrajových částech Prahy. Ceny kolejí rostou napříč celou Českou republikou a za posledních pět let jde zpravidla o nárůsty ve vyšších desítkách procent („premiantem“ je v tomto směru Masarykova univerzita v Brně, kdy na její koleji Mánesova došlo k nárůstu o 80 %).3
I když se podaří studentovi probojovat k volnému místu a dokáže zaplatit kolejné, neznamená to nutně, že se mu bude žít dobře. S kvalitou (tj. vybavením a celkovou hygienou prostředí) jsou na tom některé české koleje snad ještě hůře než s kvantitou. Všeobecně známým příkladem budiž koleje Strahov, kde potkat se se štěnicí mnoho námahy nevyžaduje.
Koleje (a s tím související například stravování v rámci Menz) musí být oblast, kam vysoké školy, resp. stát, nutně musí zaměřit své investiční plány. Je v zájmu celé země, aby studenti vysokých škol měli kvalitní vzdělání třetího stupně, ale to se těžko získá, když student nemá kde bydlet.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
1 Viz situace na kolejích Technické univerzity v Liberci, např. zde https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/liberecke-koleje-technicka-univerzita-legionella-dezinfekce.html.
