.jpg)
Ve vztahu k české justici se krom „mediálně šťavnatých“ kauz řeší v poslední době více „normálních“ témat – zejména zvyšování platů nesoudcovského personálu a v posledních týdnech především nápad nového ministra spravedlnosti na zeštíhlení soudní soustavy v podobě rušení (některých) okresních soudů. Jedná se o dobrý nápad sledující úspory nebo toto opatření přinese více problémů než užitku?
V České republice máme celkem 86 okresních soudů (75 „klasických“ a poté pražské obvodní a brněnský městský). Každý ze soudů má obdobnou strukturu: funkcionáři soudu, soudci a jejich asistenti, vyšší soudní úřednice, soudní tajemnice, vedoucí kanceláří, zapisovatelky, zápisové a podací oddělení plus další pomocný personál (řidič, IT správce apod.). Prizmatem státního rozpočtu se jedná o výdaje na platy a budovy, které znamenají náklady na provoz. Záměr zeštíhlit tuto soustavu tak prima facie vypadá racionálně. Ale není vše tak jednoduché.
Ministr Tejc při prvním nástřelu této reformy stanovil jako klíčový parametr pro zrušení konkrétního soudu minimální počet soudců, a to 10 (všechny specializace – civilní, trestní, exekuční a opatrovnické – dohromady). Nicméně tento týden byl ministrem spravedlnosti prezentován nový počet – 25 soudců. Dvacet pět soudců však nemá téměř 30 českých okresních soudů, což by znamenalo redukci soustavy o více jak jednu čtvrtinu. To už je významný zásah do přístupu veřejnosti ke spravedlnosti.
Otázka zní: co s administrativním aparátem těch soudů, které budou zrušeny? Bude „převeden“ na jiný okresní soud? Nebo bude propuštěn? Ono je totiž třeba mít na paměti jedno – tzv. nápad (tj. množství žalob) se se zrušením soudů nezmenší, počet podaných žalob bude pořád stejný, protože se odvíjí od počtu žalovaných, nikoli od počtu soudů. Je nemyslitelné, aby byl celý nápad jednoho soudu přesunut na jiný (zachovaný) okresní soud, aniž by u tohoto soudu došlo k navýšení pracovních kapacit. Další otázka se nabízí hned vzápětí. Je na soudech, které nebudou zrušeny a převezmou agendu, dostatek reálného místa? Budou pro „nové“ zaměstnance potřeba kanceláře, bude potřeba prostor pro archivaci spisů atd.
Snížení výdajů na platy se jako reálné jeví toliko u nesoudcovského personálu, protože si lze těžko představit, že si soudci nechají zrušit místa bez náhrady. Reformu tak v první řadě odnese administrativní personál, bez jehož práce by soudci nerozsoudili ani ten nejbanálnější případ. Ano, je na místě se ptát, zda na soudě není příliš pozic v administrativě (např. zda soud nemá o jednu či dvě zapisovatelky více, než je třeba), kdy jejich zrušením by se mohlo řešit podfinancování některých pozic (např. asistentů soudců). Dále je třeba vnímat, že síť okresních soudů znamená určitý „komfort“ v přístupu veřejnosti ke spravedlnosti. Je-li zamýšleno zrušení příhraničních okresních soudů (např. v Prachaticích), znamená to současně i významné prodloužení dojíždění k soudním jednáním, čímž dojde ke zvýšení nákladů nejen pro účastníky, ale rovněž pro stát u znalečného, tlumočného, svědečného a odměn opatrovníků.
Veďme prosím nejprve odbornou, fakty a praxí podloženou diskuzi, která bude racionálně směřovat k úsporám. Nenechme se strhnout k těžko reverzibilním reformám ve jménu slepého šetření, které mohou v důsledku být přesným opakem.
Matyáš Novák, student GFK Plzeň
