Umělá inteligence neboli „AI“ (artificial inteligence) – pojem, který za posledních několik let slyšel snad každý. Co vlastně tento novodobý počin lidské civilizace reprezentuje?
Umělou inteligenci můžeme definovat jako „obor informatiky, který se snaží vytvářet chytré stroje schopné vykonávat úkoly, které obvykle vyžadují lidskou inteligenci“. Smyslem fungování umělé inteligence je, aby různé počítačové programy dokázaly interagovat na tak vysoké úrovni, která se rovná lidské mysli. Co je tímto myšleno? Nejznámější aplikace využívající umělou inteligenci – ChatGPT – si s vámi dnes dokáže povídat na nejrůznější témata, poradí vám se zdravotními problémy, spočítá vám domácí úkol z fyziky či matematiky, dokáže vytvořit obstojný výtah z odborného textu či svede napsat úřední dopis. Celý koncept fungování je totiž postaven na tom, že tento obor výpočetní techniky kombinuje algoritmy, strojové učení a hluboké učení k budování inteligentních systémů. Právě řečené znamená, že umělá inteligence má výjimečnou abilitu v řádu milisekund projít ohromující množství volně dostupných dat, tato data analyzovat a z takto provedeného „průzkumu“ následně provést výstup. Obrovskou výhodou je, že využitím umělé inteligence dokáže její uživatel získat významnou úsporu času.
Z používání umělé inteligence se tak postupem času stává silná komparativní výhoda – kdo ji využívá, má před konkurencí náskok, neboť může snížit své personální a časové náklady. Tento postulát má ovšem svou velmi stinnou stránku, odborníci na pracovní trh varují, že prudký rozmach umělé inteligence může v následující dekádě způsobit revoluci na pracovním trhu, jejímž důsledkem bude nezanedbatelný nárůst nezaměstnanosti, neboť někteří pracovníci budou umělou inteligencí snadno nahraditelní – studie společnosti Microsoft Research publikovaná v červnu letošního roku hledala procentuální míru kompatibility (ve smyslu nahraditelnosti) u různých profesí. Mezi vůbec nejohroženější patří tlumočníci a překladatelé (98 %), historici a matematici (91 %) či CNC programátoři (90 %) a statistici (85 %). Naopak mezi nejméně nahraditelné patří z logiky věci manuální profese – ošetřovatelé, řidiči či pokrývači (vše pod 10 %). Výstupy této studie by měly být důsledně vzaty v potaz ve vztahu k výběru povolání současných či budoucích žáků a studentů. Jak vidíme z dat, umělou inteligenci využívá čím dál více lidí i v rámci České republiky.
Nemálo odborníků z různých oblastí (zejm. právníci či lékaři) však uživatele aplikací využívajících tyto algoritmy upozorňují, že na závěry umělé inteligence není radno spoléhat, o to méně pak výlučně, neboť i ona dokáže poměrně flagrantně chybovat (např. v datech či jménech). V tomto směru je na lidskou inteligenci (stále ještě) větší spolehnutí.
autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
