Minulý víkend jsme opět prožili tzv. střídání letního a zimního času. K němu dochází každý rok dvakrát. Kde se toto střídání vzalo? Nejde o žádnou událost, která by vyvěrala z podstaty světa nebo přírody, jedná se čistě o lidské rozhodnutí, které uměle manipuluje s časem. Na jaře posouváme ručičky hodinek o jednu hodinu dopředu, tzn. že spíme o hodinu méně, ale zároveň je večer o hodinu déle vidět (posun ze zimního času na letní – vždy poslední březnovou neděli). Na podzim posouváme ručičky o jednu hodinu nazpět, takže sice spíme o jednu hodinu déle, ale krátíme si tím o hodinu odpolední světlo (posun z letního času na zimní – vždy poslední říjnovou neděli).1
Historie střídání zimního a letního času na našem území sahá do období první republiky (konkrétně roky 1915 a 1916) a na svou dobu mělo toto opatření svůj praktický důvod – snaha o ušetření elektrické energie, což se naplno projevilo v době první a druhé světové války. Původní návrhy na zavedení střídání času však spadají již do konce 19. století.2
Největší stabilitu v tom, od kdy do kdy platí zimní či letní čas, přinesla až směrnice Evropské unie. Dlouhodobě se však vedou debaty o zrušení tohoto institutu – již neplatí teze o šetření energie, neboť dnešní éra moderního osvětlení a automaticky ovládaných klimatizací významné úspory v této oblasti neumožňuje. Akcentovány jsou naopak zdravotní dopady na obyvatelstvo jako zvýšená míra stresu, problémy se spánkem a celkové narušení biorytmu a cirkadiálního systému, což se může projevit například ve zvýšeném výskytu zdravotních komplikací či snížení pracovní výkonnosti. Některá data však ukazují i velmi vážné zdravotní důsledky jako zvýšené riziko infarktu.3
Průzkumy veřejného mínění jednoznačně ukazují, že občané Evropské unie se střídáním letního a zimního času většinově nesouhlasí a přejí se jeho zrušení (např. v roce 2023 se pro zrušení vyslovilo téměř 70 % dotázaných respondentů v Česku, pro zrušení je pak zejména starší generace, kdy u lidí nad 45 let dosahuje podpora zrušení 80 %4). Problémem napříč členskými státy ovšem není otázka, zda střídání zrušit, ale to, jaký čas místo střídání nastavit trvale, zda zimní či letní. Každý z nich má své určité výhody, ale konsensus zatím v tomto dosažen nebyl.
Jestliže panuje situace taková, že si většina občanů přeje střídání zrušit, jsou zde prokazatelné negativní dopady střídání času na lidské zdraví a původní důvod pro zavedení již odpadl, nerozumím tomu, proč dodnes tento čistě lidský výmysl stále funguje. Stejně snadno jako bylo střídání zavedeno, jej lze také zrušit. Už aby to bylo.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
1 Viz článek 2 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času.
2 Viz příběh Novozélanďana George Vernona Hudsona - https://www.lidovky.cz/magazin/zmena-casu-2025-kdy-v-kolik-jak-posunout-cas. A250825_131756_ln_domov_ivva.
