Máme na den přesně 50 dní od říjnových voleb do poslanecké sněmovny. Odpověď na otázku, kdo bude příštím premiérem, je zatím stále tak trochu v mlze, ačkoliv povolební matematika je dnes už více méně neměnná – koalice ANO, SPD a Motoristé bude tvořit vládní většinu se 108 hlasy. Jelikož jsou již rozdána místa jako je předseda a místopředsedové sněmovny a parlamentních výborů, můžeme považovat to, kdo bude tvořit koalici a kdo opozici, za beze zbytku vyřešené.
Na čem tedy nyní celý proces vázne? Nejde o nic jiného než o jmenování premiéra (též tzv. ministerský předseda), který v našem ústavním systému výlučně tvoří vládu, neboť je to on, kdo navrhuje ministry prezidentovi. Bez jmenování premiéra žádná vláda nevznikne. Jak konkrétně dnes vypadá politická situace? Hnutí ANO, jakožto drtivý vítěz voleb, trvá na tom, aby byl premiérem jmenován Andrej Babiš. Tomu se však do určité míry brání nynější prezident Petr Pavel, který operuje s možným střetem zájmů Andreje Babiše kvůli jeho holdingu Agrofert. Nutno dodat, že co do jmenování premiérem nemá prezident v naší Ústavě žádné mantinely.
Ústavní zvyklostí je jmenovat vítěze voleb, který má reálnou šanci získat ve sněmovně většinu. Obě tyto podmínky Andrej Babiš splňuje. Nejde však o zákonnou, natož ústavní, povinnost, aby se takto prezident zachoval. Ústava v tomto směru totiž mlčí. Ad absurdum by bylo ústavně konformní, pokud by prezident jmenoval premiérem svou manželku. Tomu, aby prezident nebyl v této otázce zcela neomezený, obsahuje naše ústava pojistku – tou jsou tři pokusy pro jmenování premiérem. První dva náleží prezidentovi, třetí však již předsedovi sněmovny, kterým je nyní šéf hnutí SPD, tzn. vládní spojenec Andreje Babiše. I kdyby tak prezident záměrně jmenoval někoho jiného než Andreje Babiše, je jisté, že by tato osoba nezískala důvěru sněmovny a následoval by tak pokus druhý, respektive třetí. Právě na třetí pokus bude Andrej Babiš jmenován, ač se to prezidentovi bude líbit nebo ne. V důsledku tak prezident nemá možnost jmenování Andreje Babiše premiérem zabránit.
Prezident Pavel po celou dobu pracuje s tím, že by byl spoluviníkem vzniku protiprávního stavu, když by premiérem jmenoval Andreje Babiše, který by se tím dostal do střetu zájmů. Ano, tak by se skutečně stalo, neboť Andrej Babiš je (znovu) majitelem společnosti Agrofert. Ale právě na tuto situaci přeci zákon o střetu zájmů ve svém § 4 odst. 3 pamatuje, když stanovuje konkrétnímu veřejnému funkcionáři k vyřešení nastalého střetu zájmů lhůtu 30 dní od dne zahájení funkce. Z tohoto nepochybně plyne, že Andrej Babiš v tento moment v žádném střetu zájmů není. Je tak zajímavou ústavněprávní otázkou, zda je toto vůbec relevantní argument pro případné Babišovo nejmenování.
Prezident musí nepochybně ctít Ústavu ČR, vedle toho ale také musí respektovat vůli voličů, kteří v 35 % dali hlas právě ANO, resp. Andrejovi Babišovi, i když byla otázka případného střetu zájmů voličům dobře známa, neboť je předmětem mnohaletého soudního řízení.
Na stole jsou tak dvě varianty – buď budoucí vládní koalice navrhne nového kandidáta, což nyní zcela vylučuje, nebo bude Andrej Babiš jmenován premiérem až předsedou sněmovny. V každém případě nastalá situace blokuje celou zemi a rozpočtové provizorium se neúprosně blíží.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
