author image
Marie Osvaldová

Publikováno Dnes

Plzeň schválila změnu územního plánu, město na něm pracovalo tři roky


Zastupitelé Plzně schválili změnu územního plánu, klíčový dokument rozvoje města, který se zpracovával tři roky. Zahrnuje 191 návrhů. Nejvíce změn vyplynulo z nové legislativy, podle níž bylo nutné upravit platný plán do standardizované podoby v souladu se stavebním zákonem. Pro snazší orientaci všech byla vytvořena přehledná interaktivní mapa, která umožňuje jednodušší vyhledávání informací o konkrétním pozemku či území.

V interaktivní mapě jsou přehledně zobrazeny tzv. funkční plochy, tedy území určená pro konkrétní způsob využití. Patří sem například plochy určené pro bydlení, pro výrobu, ale i pro občanskou vybavenost, tedy školy, školky, zdravotnická zařízení, sportoviště nebo kulturní zařízení nebo pro obchod. Dále zde naleznete i významná veřejná prostranství a plochy zeleně v podobě parků, lesů, krajinné zeleně a plochy zemědělské. To vše doplňují vymezení pro stavby dopravní a technické infrastruktury. Nově je součástí územního plánu výkres struktury zástavby ve městě, tzn., jaký typ domů je možný v dané části města stavět.

„Územní plán Plzeň je klíčovým dokumentem, který určuje směr rozvoje města. Chceme, aby byl přístupný a srozumitelný pro všechny, kteří se zajímají o místo, kde žijí. Nová interaktivní mapa umožňuje nahlédnout do detailů bez složitého listování v dokumentaci. Věřím, že díky ní bude územní plánování pro veřejnost mnohem přehlednější,“ uvedl první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

„Lidé se často zajímají, jak mohou využít svůj pozemek nebo co může vzniknout v blízkosti jejich bydliště. Díky interaktivní mapě teď snáze zjistí, během pár kliknutí, co územní plán umožňuje,“ vysvětlila Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Součástí projednávání Změny č. 4 byla také diskuse nad výškovou regulací. Plzeň dlouhodobě uplatňuje princip individuálního posuzování každého projektu s ohledem na urbanistický kontext, dopady na okolí i kvalitu architektonického řešení. Nově upřesněná pravidla tento postup rozvíjejí, nikoli nahrazují. Posuzování výškových staveb zohledňuje mimo jiné 3D model města, dálkové pohledy, dopravní kapacitu území, technickou infrastrukturu, dostupnost škol, sportovišť či veřejných ploch. Symbol tzv. „doporučené výškové dominanty“ v mapě slouží pouze jako orientační pomůcka, konečné rozhodnutí vždy vychází z konkrétního záměru. V posledních desetiletích vzniklo v Plzni jen několik výškových staveb, které byly posuzovány individuálně, a stejný přístup bude město uplatňovat i nadále.

Sdílet:

Více od Marie Osvaldová