Po měsících interních jednání ministryně financí s jednotlivými resortními ministry byl zveřejněn návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Ponechme nyní stranou, že dřívější opozice (nynější vláda) kritizovala loňský rok přístup ministra financí Stanjury, který návrh rozpočtu držel v tajnosti a představil jej až poslední možný den, a zcela totožného manévru využila nyní ona sama, když návrh rozpočtu prezentovala taktéž až úplně poslední den lhůty. Nicméně důležitější, než proces tvorby státního rozpočtu, je jeho podoba, ta ovlivňuje fungování celého státu, neboť státní rozpočet představuje nejvlivnější fiskální nástroj vlády. Pojďme se nyní na návrh podívat podrobněji.
Jako první je nutno zmínit primární rámce rozpočtu – celkové příjmy jsou plánovány ve výši 2,189 bilionu korun, výdaje pak na úrovni 2,578 bilionu korun. Česká republika tedy bude i příští rok fungovat schodkově – půjde o 389 miliard korun, které si bude muset půjčit na finančních trzích, aby měla z čeho plánované výdaje pokrýt. Vyjádřeno k poměru HDP půjde o deficit ve výši 2,8 %. Nutno přisvědčit, že takovýto deficit bude co do poměru k HDP stále bezpečně pod průměrem zemí EU (3,6 %) a současně také nejlepší ve srovnání se sousedními státy (Polsko 6,3 %, Slovensko 5,4 %, Německo a Rakousko 4,1 %). Nelze však pomíjet dynamiku zadlužování, kterou naše republika v posledních letech nastoupila. Důkazem, jak drahé takovéto zadlužování je, budiž položka „dluhová služba“, jenž je pro příští rok plánována ve výši 130 miliard korun, což hravě předčí rozpočet většiny ministerstev.
Zajímavé jsou také výsledky lobbování jednotlivých ministrů za navýšení rozpočtu jejich resortu. V tomto směru se nejlépe dařilo ministrovi průmyslu (téměř + 25 %) a ministrovi obrany (přes 23 %). Naopak největšími prohrávajícími jsou ministryně pro místní rozvoj (cca – 34 %) a ministr životního prostředí (cca – 3,5 %). Zdá se tedy, že vláda hodlá plnit alianční závazky vůči NATO, a i přes počáteční odpor razantně navyšuje výdaje na obranu, zřejmě s úmyslem umožnit pokračování v již běžících armádních zakázkách a započetí nových. Zároveň si nelze nepovšimnout, že i přes jasnou deklaraci toho, že vzdělání a věda jsou pro tuto vládu skutečné priority, odraz v rozpočtu tyto proklamace nenašly, neboť resort má dostat o pouhých 1,36 % více než letos, což ani zdaleka nepokryje například ohlášené dodržování slibu o 130 % průměrné mzdy pro pedagogy. Čísla tak stojí v tomto směru v ostrém kontrastu proti dřívějším vládním prohlášením.
Za povšimnutí rovněž stojí skutečně významné navýšení objemu prostředků na platy státních zaměstnanců, kdy tato kapitola příští rok nabobtná o 36 miliard korun a bude tak částečně saturován propad jejich reálných mezd. Současně s tím počítá stát s náborem 1 500 vojáků, 1 500 policistů a přes 6 000 pracovníků školství. Vládě je také nutno dát kredit v tom smyslu, že investice jsou plánovány v opravdu rekordní (nominální i relativní) výši – téměř 290 miliard korun. Lze jenom doufat, že tento balík peněz bude využit efektivně ze sta procent.
Sumárně lze návrh považovat za bezprecedentně schodkový, plnící obranné alianční sliby, částečně řešící propad příjmů státních zaměstnanců a rekordně investiční. Je-li toto nastavení skutečně prorůstové, jak o rozpočtu hovoří členové vlády, se brzy ukáže na tvrdých ekonomických číslech.
JUDr. Matěj Novák
