Poslední dny probíhá na našem politickém kolbišti souboj současné a bývalé vlády o tom, jestli je bezpečnost naší země skutečně prioritou té současné. Podle představitelů bývalé vlády tomu tak není, kdy tento názor opírají primárně o výši výdajů směřovaných do rozpočtu Ministerstva obrany (v současnosti v držení ministra jakožto nestraníka – „odborníka nominovaného vládní stranou SPD“) aktuálního státního rozpočtu a dodávají, že jsme svědky prachsprostého populismu a že prioritou jsou spíše dárečky voličům. Členové současné vládní garnitury tyto výroky popírají a obranu naší země jako svou prioritu vnímají. Pojďme se podívat na čísla a další relevantní okolnosti.
Viděno plánovaným rozpočtem Ministerstva obrany je závěr o prioritě spíše nejednoznačný, protože už prizmatem toho nejobecnějšího úsudku ohledně toho, zda je na obranu vydáváno dostatek prostředků, tj. dostání závazku vůči NATO vydávat 2 % HDP ročně (což v současné době odpovídá cca 150 mld. Kč), je odpověď obojetná. Výsledek totiž závisí na tom, zda splnění tohoto cíle poměřujeme číslem v rozpočtu nebo verdiktem NATO. To totiž každý rok řekne, jaké výdaje „uzná“ jako obranné, jelikož členské státy se postupem času naučily nešvaru, kdy se snaží do oněch 2 % zahrnovat i výdaje v jiných než obranných kapitolách. Nejčastěji jde o výdaje na dopravu, kdy jako obranné výdaje vykazují různé investice do „vojensky strategických“ dopravních staveb. Další častou položkou jsou pak výdaje do IT, tzn. různé výdaje na kyber-obranné systémy. Je pak na komisi OSN, aby řekla, zda daná členská země stanovený závazek splnila či nikoli.
Česká republika po dlouhá léta platila za černého pasažéra, tj. za stát, který závazek 2 % neplní, ale zároveň čerpá z výhody existence kolektivní obrany. Dle vyjádření minulé vlády byl závazek splněn poprvé loni, tj. za jejich funkčního období. Současná vláda tvrdí, že ani loni nebyla minimální „investice“ do naší obrany naplněna. Zdroje se v tomto směru rozcházejí. Nicméně z výroční zprávy NATO za rok 2025 skutečně plyne, že Česko loni vynaložilo na obranu 2,01 % HDP. V tomto směru je tak nutno přisvědčit bývalé vládě.
Zároveň je ve vztahu k výdajům na naši bezpečnost nutno vnímat tendence, které v tomto směru v geopolitice v současné době a kontextu (zejm. válka na Ukrajině a v Íránu) hrají prim. Například prezident Trump v loňském roce vyslovil požadavek, aby členské země NATO vynakládaly ne 2 %, ale dokonce 5 % HDP, na čemž se následně dvaatřicet členských zemí dohodlo s horizontem roku 2035. Pro Česko by to znamenalo nárůst kapitoly Ministerstva obrany o 150 %, tj. cca o 230 mld. Kč. Jedná se skutečně o masivní nárůst obranných výdajů. Ne všechny členské země čeká tak velký tlak na zvyšování výdajů na obranu, neboť již nyní do bezpečnosti významně investují, např. Polsko – 4,3 %, Lotyšsko – 4,0 %, Litva – 3,74 %. Méně než Česko poté do obrany investují Portugalsko, Španělsko nebo Belgie – shodně 2 %.
Vzhledem k výše uvedenému je na místě konstatovat, že bezpečnost pro Česko není úplná priorita (srovnáme-li se např. s naším polským sousedem), ale zároveň už alespoň plní alianční závazek ve výši 2 %. Nicméně je jasné, že v horizontu následující dekády bude naše země pod silným tlakem ostatních spojenců, aby se české obranné výdaje velmi výrazně zvýšily.
JUDr. Matěj Novák
.jpg.small.jpg)
