Hovoří se o tom dlouhodobě – české domácnosti, které se potýkají s finančními problémy, pročež by prošly tzv. majetkovými a jinými testy, kterými jsou podmíněny výplaty dávek z českého sociálního systému, často této možnosti nevyužívají. Důvodem je například ostych, že se nedokáží uživit sami a musí „žebrat“ o pomoc u jiných nebo vysoká administrativní náročnost. Proti problému prvému kontinuálně bojují (nejenom) nevládní organizace, které se snaží vysvětlit, že žádat o sociální dávky není žádná reputační katastrofa na rozdíl od půjčování si statisíců korun od nebankovních institucí s extrémně nevýhodnými podmínkami. S druhým problémem měla pomoci zejména tzv. superdávka. Jak se na obou frontách daří? Odpověď nám poskytne čerstvá studie společnosti PAQ Research.
Nejprve obecně k tomu, co je to superdávka. Jedná se o nástroj Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který nahrazuje dřívější čtyři druhy sociálních dávek (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí) do jedné „super-dávky“. MPSV si od zavedení slibuje jednodušší vyřizování a snížení administrativní zátěže, kdy se namísto několika žádostí podává toliko jedna. Z výsledků studie plyne obecný závěr, že nastavení superdávky omezí nárok některých středně-příjmových domácností, zároveň však pomůže jednodušším čerpáním více podpor dohromady. Co do celkového dopadu výzkumníci předpokládají, že superdávka v nynější podobě poškodí domácnosti menšího typu a některé nájemníky z měst s vyššími výdaji na nájemné.
Již delší dobu upozorňují organizace zabývající se sociálním systémem, že je zde velká část oprávněných osob, které sociální dávky nečerpají, ačkoli na ně mají nárok. Využívání je skutečně nízké – 25 % oprávněných domácností u příspěvku na bydlení a 32 % u příspěvku na dítě. Alespoň jednu z dávek, které pojmula superdávka, čerpá pouze 30 % oprávněných domácností. Podle propočtů studie v případě nezvýšení čerpání dojde ke snížení výdajů státu o 5 mld. Kč, avšak současně také k mírnému navýšení středně intenzivní chudoby. Naopak při plném čerpání dojde k navýšení výdajů státu o 8 mld. Kč za současného snížení míry chudoby u středně a nízkopříjmových domácností. V úvodu výše zmíněné důvody pro nečerpání dávek (stud a složitost vyřízení) nutno rozšířit ještě o další faktory – domácnosti jsou často přesvědčeny, že na sociální dávky nemají nárok či je nečerpají dobrovolně.
Z hlediska státu jako celku by bylo ekonomicky výhodnější, pokud by lidé čerpali sociální dávky v plné míře (i když to znamená o několik miliard vyšší výdaje), než aby využívali služeb lichvářů, protože se pak často dostávají do dluhové spirály následované v tom lepším případě insolvencí, v tom horším exekucemi, což pro státní rozpočet znamená výpadek na daních a pojistném, resp. celkově nižší ekonomickou aktivitu, práce na černo či daňové podvody a úniky.
Zatím se však zdá, že se snaha o vyšší oprávněné čerpání příliš nedaří. Z řad pracovníků v praxi zaznívá, že superdávka zatím příliš veliké zjednodušení nepřinesla, z řad žadatelů je pak slyšet poměrně silná kritika na velmi zdlouhavé čekání na vyřízení žádostí. Snad se situace na obou frontách brzy zlepší, bylo by to výhodné pro nás všechny.
JUDr. Matěj Novák
.jpg.small.jpg)
