Na první pohled obyčejný výsev obilí. Ve skutečnosti ale jde o významný experiment české vědy. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR sledují na poli u Olomouce chování dvou geneticky modifikovaných linií ječmene přímo v přirozeném prostředí.
Dvě linie, dvě odlišné vlastnosti
Jedna z testovaných linií se na první pohled nijak výrazně neliší od běžného ječmene. Skrývá však zásadní změnu ve vývoji klasu. „Jedna linie vypadá jako normální ječmen, ale má změněnou architekturu klasu, to jak se klas vyvíjí,“ vysvětluje vědecký pracovník Jan Šafář.
Druhá linie je ale podle vědců mnohem překvapivější. „Ta druhá linie, a to nás neuvěřitelně překvapilo, vlastně nekvete, ale nechce zemřít. Novinářsky jí přezdíváme nesmrtelný ječmen. Ona oddenkuje a když ty oddenky odtrhnete a zasadíte do půdy, tak znovu rostou. Chová se jako vytrvalá rostlina, přitom kulturní ječmen je jednoletý,“ dodává Šafář.
Šance na obiloviny budoucnosti
Podle vědců může tento objev zásadně ovlivnit budoucnost zemědělství. Otevírá totiž možnost šlechtění plodin, které by nebylo nutné každoročně vysévat. Výzkum běží už čtyři roky a jeho přesun z laboratoře na pole představuje klíčový milník. V přirozených podmínkách chtějí vědci zjistit, jak si upravený ječmen poradí s klimatickými výkyvy nebo nedostatkem vody.
„Cílíme na to, že bychom úpravou tohoto genu umožnili, že třeba jarní ječmen by měl větší chladové schopnosti a bylo by možné ho sít na podzim, aby unikl jarním přísuškům,“ říká Jan Šafář.
„Sami vidíte i na tomto poli, že je velmi sucho a jarní ječmen pak zemědělcům špatně vzchází.“
Ječmen jako model pro další plodiny
Význam ječmene přesahuje samotnou plodinu. Slouží totiž i jako model pro výzkum složitějších obilovin, například pšenice.
„Ječmen má výbornou vlastnost, že má jen jednu sadu chromozomů. To znamená, že to, co se naučíme na ječmenu, jsme schopni aplikovat i na pšenici,“ vysvětluje vědecký pracovník Aleš Pečinka. „Je to pro nás plodina, ale zároveň modelový organismus pro studium něčeho složitějšího.“
Přísná pravidla a dlouhodobý dohled
Pěstování geneticky modifikovaných rostlin podléhá v Česku přísným pravidlům. Olomoucké pracoviště patří mezi několik málo institucí, které mají povolení provádět podobné pokusy přímo na poli. „Musíme dodržet řadu monitorovacích podmínek. Dochází k pravidelným kontrolám, plocha musí být zabezpečená proti škůdcům i proti vniknutí nepovolaných osob,“ popisuje Aleš Pečinka.
Výsledky už brzy, celý projekt potrvá roky
První odpovědi na otázku, jak se geneticky modifikovaný ječmen chová v přirozeném prostředí, očekávají vědci už během několika měsíců. Celý experiment ale může trvat až deset let. Pokud se výsledky potvrdí, mohl by „nesmrtelný ječmen“ jednou změnit způsob, jakým se obiloviny pěstují – nejen v Česku, ale i ve světě.
