Poutní mše svatá ve Skokách bude sloužena v neděli 12. října odpoledne. Následovat bude připomínka patronky Skoků z let 1717 - 1733.
Poutní mše svatá začne ve 14:00 v poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skokách.
„Podle prastaré tradice se počátkem ledna roku 40 zjevila v Zaragoze apoštolu Jakubovi Většímu v doprovodu andělů přesvatá Panna, nesená na jaspisovém sloupu (Nuestra Señora del Pilar). Udiveného apoštola ujistila, že mu bude Pomocnicí a Rádkyní při evangelizaci Španělska a sloup se stane symbolem této Mariiny blízkosti podobně jako byl ohnivý sloup symbolem Boží blízkosti při putování vyvoleného národa. Letos oslavíme svátek, který patří v hispánském světě k nejvýznamnějším mariánským svátkům i s Naší Paní ze Skoků a vytvoříme tak duchovní most mezi těmito mariánskými svatyněmi jako symbol spojení evropských národů pod ochranou Matky Boží," uvádí P. Vladimír Slámečka, který bude mši celebrovat.
V 15:30 bude následovat přednáška předsedy spolku Pod střechou pana Jiřího Schierla nazvaná Vzpomínka na Františku Sibylu Augustu, šlechtičnu, která byla v letech 1717 - 1733 patronkou zdejšího poutního kostela a stála u jeho vzniku.
Františka Sibyla Augusta se narodila 21. ledna 1675 na zámku Ratzeburg jako nejmladší dcera vévody Julia Františka Sasko-Lauenburského a jeho manželky Hedviky Falcko-Sulzbašské. V roce 1676 se rodina přestěhovala do Ostrova v Čechách, kde Sibyla se sestrou strávily dětství. Sňatkem s Ludvíkem Vilémem I. Bádenským, známým císařským generálem, se stala bádenskou markraběnkou. Jelikož markraběcí rezidence v Baden-Badenu byla poničena francouzskými vojsky, novomanželé se usadili na zámku v Ostrově nad Ohří. Krátce po sňatku se Sibylou byl však markrabě Ludvík Vilém znovu zapojen do války proti Osmanům. V roce 1691 se uskutečnil jeho největší triumf, bitva u Slankamenu. V prvních letech manželství byla Sibyla často oddělena od svého manžela a měla dostatek času na to, aby mohla rozvíjet své osobní zájmy. Brzy se však začala starat o správu svého majetku, což byla zkušenost, ze které později těžila. Chtěla být se svým manželem, a tak se spolu s ním přesouvala z tábora do tábora, což však velmi škodilo jejímu zdraví. Po smrti manžela vládla Sibyla v letech 1707 až 1727 jako regentka za svého syna Ludvíka Jiřího. Z devíti dětí Sibyly a Ludvíka Viléma se pouze tři dožili desátého věku života: dva synové a jedna dcera. Ze dvou synů zůstal jeden bezdětný a jeden měl pouze dceru, která však neměla děti. Sibyliným jediným potomstvem byly děti její dcery Augusty, která se provdala za Ludvíka Orleánského, vnuka francouzského krále Ludvíka XIV. Přes Augustu byla Sibyla prababičkou Ludvíka Filipa, krále Francouzů (posledního francouzského krále) a předkem mnoha novodobých panovníků. Přes svou praprababičku Annu Klevskou, vnučku Ferdinanda Habsburského a Anny Jagellonské, byla Sibyla potomkem nejen Jejich Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, ale i Alžběty Habsburské, vnučky císaře Zikmunda Lucemburského, a tím i potomkem přemyslovských králů.
Do Skoků dojedete autem po silnici E48 Praha - Karlovy Vary, mezi Lubencem a Bochovem je odbočka směr Údrč a Skoky. Z osady Polom pokračujte dále sjízdnou zpevněnou polní cestou. Do Skoků dojdete také pěšky buď poutní stezkou, nebo po červené značce z Bochova či Žlutic. Přenocování na místě pod vlastním stanem či širákem je možné.
