Vavřinec byl sirotek a pasáček prasat, také byl opilec, povaleč, původem z Volduch u Rokycan; v průběhu svého krátkého života se však hrou osudu stal dosud asi nepřekonaným českým žhářem. Jak k tomu došlo, co zapříčinilo jeho „kariéru“ zločince a jak skončil? Přijďte na přednášku Davida Bureše do Zbiroha 8. října v podvečer.
Vypravíte se do 17. století nejen do Prahy, ale i do dalších českých měst. Rakousko v této době bojuje proti Francii a francouzského generála Ezéchiela du Mas, hraběte z Melachu, napadne naprosto šílená myšlenka na oslabení týlu nepřítele... Francouzi naverbují z řad frustrovaných rakouských zajatců muže ochotné plnit výměnou za svůj život jakýkoliv úkol a vysílají je zpět do Čech, aby zde vytvářeli totální chaos – třeba zakládáním požárů. Čechy bývaly vždy ekonomickým srdcem celé habsburské monarchie, a proto právě sem francouzský panovník Ludvík XIV., řečený král Slunce (kvůli barbarským zvěrstvům na dobytých územích přezdívaný též „Turek Západu“), nechal vyslat záškodníky, aby naše města, a zejména Prahu, obrátili v popel.
Léto roku 1689 je nadmíru teplé a suché a tak i počasí zapříčiní, že se záškodníkům – francouzským agentům – akce nadmíru vydaří. Popelem lehnou centra několika českých měst, namátkou Trutnova, Hořovic, Klatov i mnoha dalších... To nejhorší má teprve přijít.
V osudný den 21. června 1689 bylo horko a sucho a vál silný vítr. Asi 150 tmavých postav se tiše a v přestrojení pohybovalo ulicemi Starého města pražského a postupně zapalovalo předem vybrané budovy. Jako první přiložil oheň k dílu vůdce žhářů jménem Vavřinec Procházka, který (jistě ne náhodou ve stejný den, kdy bylo roku 1621 na Staroměstském náměstí popraveno sedmadvacet vůdců českého stavovského povstání) zapálil jen pár kroků od místa popravy, v Kaprově ulici, hospodu U Černého orla. Ohnivé peklo zuřilo po celé tři dny, než se je podařilo uhasit. Nejhůř řádil požár v úzkých uličkách židovského ghetta, kde vyhořelo všech jedenáct synagog a přes tři stovky domů. Při tak zvaném Francouzském požáru Prahy padlo živlu za oběť přes 800 domů a mnoho kostelů. Hmotné škody byly vyčísleny na několik milionů zlatých a uhořelo na 400 lidí.
Vůdce paličů Vavřinec Procházka byl po několika dnech dopaden v Krči u Protivína. Po svém přiznání byl Procházka, později řečený Ohnivý Vavřinec, 9. září v Praze popraven a to dost strašidelně. Nejprve byl přidušen a potom upálen.
Z měst gotických se po renovacích stávají města barokní a jméno ohnivého Vavřince nebo setníka Sedmihradského šíří ještě po letech hrůzu mezi prostým lidem, a co víc - dostává se i po 3 staletích do románů nebo učebnic.
Přijďte o Ohnivém Vavřinci a jeho době i osudech zjistit víc 8. 10. v 17:15 do Multifunkčního sálu Městského úřadu Zbiroh.
_1.png)