Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Česko navíc míří k dalšímu zhoršení. Podle průzkumu MultiSport vůbec nesportuje přes 40 procent dospělých Čechů. Varovný je také vývoj u mladších generací. Mezi 13 až 17letými vzrostl od poloviny devadesátých let podíl těch s nadváhou z deseti na zhruba 25 procent. World Obesity Atlas navíc odhaduje, že v roce 2035 bude obézní více než každý třetí dospělý Čech.
Obezita má také výrazný ekonomický účet. Podle studie vycházející z dat za rok 2018 dosáhly její společenské náklady v Česku 40,8 miliardy korun, tedy zhruba 0,8 procenta tehdejšího HDP. Zdravotní péče z toho představovala 14,5 miliardy korun. Ještě větší část, 26,3 miliardy, připadala na náklady mimo zdravotnictví.
Zhruba deset miliard korun představovaly ztráty spojené s předčasnými úmrtími, dalších 9,2 miliardy pracovní absence a 7,1 miliardy nižší produktivita. Téměř dvě třetiny celkového účtu obezity tak nevznikaly v nemocnicích a ordinacích, ale tím, že ekonomika přicházela o práci a výkon.
A účet může dál růst. Podle odhadu společnosti MultiSport mohou náklady spojené s nadváhou a obezitou v roce 2035 dosáhnout 313 miliard korun ročně a v roce 2050 přibližně půl bilionu.
Kolik by Česko mohlo naopak získat, ukazuje letošní analýza OECD. Podle jejího modelu by v případě, že by se Česko u šesti hlavních rizikových faktorů, tedy obezity, kouření, konzumace alkoholu, nedostatku pohybu, nezdravé stravy a znečištění ovzduší, dostalo na úroveň nejlepší čtvrtiny srovnávaných zemí OECD a EU, byl český HDP v letech 2026 až 2050 v průměru o 2,1 procenta vyšší než podle současné projekce. Výdaje na zdravotnictví by byly o deset procent nižší a pracovní kapacita by vzrostla o ekvivalent téměř 78 tisíc plných pracovních úvazků.
Největší díl tohoto potenciálu připadá právě na obezitu. OECD jí přisuzuje 44 procent možného přínosu pro HDP i pracovní kapacitu a téměř polovinu potenciálních úspor ve zdravotnictví. Obezita se tak z problému jednotlivce mění v problém celé ekonomiky.
