Odborníci pomocí moderních přístrojů odhalují složení pigmentů i postupy, díky nimž si ilustrace uchovaly svou barevnost po staletí.
Vzácné středověké rukopisy ukrývají nejen historickou hodnotu, ale také tajemství dávných malířských technik. Vědci z Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Vědecké knihovny v Olomouci nyní zkoumají, jaké pigmenty a materiály středověcí iluminátoři používali a jak dokázali vytvořit barvy, které přetrvaly stovky let.
Výzkum propojuje historii, chemii i moderní zobrazovací technologie. Odborníci analyzují například olomoucké misály, graduály nebo vzácné bible a pomocí speciálních metod zjišťují složení barev, kovů i způsobů zlacení.
Barevné detaily pod mikroskopem
Jednou z klíčových metod je mikroskopické zkoumání iluminací. Pod velkým zvětšením lze rozpoznat strukturu pigmentů, jejich zrnitost i způsob nanášení barev.
„Pod velkým zvětšením vidíme, jakým způsobem to bylo namalované. Můžeme vidět určitý typ pigmentu, podle zrnitosti odhadovat, o jaký minerál se jedná. Velmi důležitý je třeba pohled na zlacení, kdy pod velkým zvětšením vidíme, jak bylo podkládáno zlato,“ popsala Janka Hradilová z laboratoře ALMA Akademie věd ČR.
Výzkumníci sledují také proměny používání kovů v průběhu staletí. Vedle zlata a stříbra objevili v jednom z rukopisů z 11. století dokonce mosaz, což nepovažují za běžné. Podle odborníků může složení barev souviset s oblastí, odkud rukopis pochází.
Překvapení pod oranžovou barvou
Nečekaný objev přinesl i průzkum oranžových odstínů v jedné z iluminací. Analýza ukázala, že pod barevnou vrstvou se ukrývá cín.
„Kolegové zjistili cín. Ten má ve skutečnosti šedou barvu a při korozi vyvětrává. Protože ale byl překryt organickým lakem, nějakou červenou lazurou, výsledná barevnost je oranžová. Překvapilo nás, že jsme pod oranžovým zbarvením našli původně bílý cín,“ uvedla Hradilová.
Podle vědců podobné objevy pomáhají lépe pochopit technologické postupy středověkých malířů i to, jak jednotlivé materiály reagovaly v průběhu času.
Historie propojená s chemií
Projekt vznikl v souvislosti s disertační prací studentky katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého Markéty Poskočilové. Ta chce výsledky chemických analýz porovnat s historickými receptáři obsahujícími návody na výrobu barev.
„Tyto výsledky můžu porovnat s historickými prameny a receptáři, ve kterých se nachází různé recepty, jak vznikaly tyto barvy. Chci zjistit, jestli se shodují, nebo liší. V závěru bych ráda některé části sama namalovala, abych ověřila, zda výsledný vzhled odpovídá,“ vysvětlila Poskočilová.
Podle ní nyní probíhá především chemická část výzkumu, na kterou následně naváže historická interpretace.
Moderní technologie pomáhají chránit památky
Při průzkumu rukopisů odborníci využívají neinvazivní metody, které historické knihy nijak nepoškozují. Patří mezi ně infračervené a ultrafialové zobrazování, spektroskopické analýzy nebo speciální mikroskopy.
V Česku se při výzkumu historických rukopisů poprvé používá také velkoplošný rentgenfluorescenční skener.
„Mapuje prvkové složení v celé ploše malby. Jde často o několikahodinové skeny, díky nimž získáme celoplošné mapy chemických prvků a podle nich následně interpretujeme, jaké pigmenty byly použity,“ vysvětlil vedoucí laboratoře ALMA David Hradil.
Výsledkem jsou detailní mapy zobrazující například výskyt mědi nebo železa v jednotlivých částech iluminací.
Výzkum pomůže s ochranou vzácných knih
Na projektu spolupracuje Vědecká knihovna v Olomouci, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, katedra anorganické chemie UP i Akademie věd ČR.
„Studium středověkých iluminací je pro nás velmi důležité. Výzkum využijeme také k ochraně těchto vzácných kulturních památek,“ uvedla ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci Iveta Ťulpíková.
Odborníci nyní analyzují například Bibli olomouckou, Bibli boskovickou nebo Graduál olomoucký. Výzkum má přispět nejen k poznání středověkého umění, ale také k lepší ochraně historických rukopisů pro budoucí generace.
