V Červeném kostele v Olomouci se uskutečnil pietní akt k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968. Mezi hosty byli také lidé, kteří pohnuté události sami zažili a dodnes si pamatují chvíle, kdy se v ulicích objevily sovětské tanky.
„Báli jsme se, co se děje“
Pro mnoho lidí znamenala okupace konec nadějí, které přineslo pražské jaro. Pamětníci vzpomínají především na nejistotu a strach z toho, co bude následovat.
„Byl neklid, plakali jsme, co se to děje. Děti byly ještě malé. V ulicích bylo plno lidí, tady u Bystřičky stál velký tank a hlídal to všechno,“ vzpomíná obyvatelka Olomouce Jarmila Halekalová.
Obavy z dalšího vývoje si jako dítě pamatuje také Jitka Pokorná. Atmosféru doma podle ní ovlivnily i zkušenosti starší generace.
„Babička, která zažila předtím dvě světové války, a já jako ta malá holka jsem vnímala její slova – asi bude zase válka,“ říká.
Odpor měl i svou cenu
Proti invazi se v Olomouci postavila řada lidí. Podle Bohumila Remla z Vojenského spolku rehabilitovaných Armády České republiky byl odpor občanů mnohem širší.
Okupace přitom měla i tragické následky. Za první rok si podle dostupných údajů vyžádala v Československu přibližně 140 civilních obětí. V Olomouckém kraji zemřelo šest lidí, z toho tři v Prostějově po střelbě sovětských vojáků.
Následující roky pak přinesly politické čistky. Lidé, kteří s okupací nebo nastupující normalizací nesouhlasili, často přicházeli o práci a možnosti dalšího uplatnění.
„Byli jsme propuštěni z armády pro nespolehlivost, těžko jsme hledali zaměstnání, jak my, tak i školy pro naše děti,“ popisuje Bohumil Reml.
Ne každý se ale okupaci postavil. Podle Remla se našli i lidé, kteří s okupanty spolupracovali.
„Tak jako v každém národě našli se kolaboranti i v řadách té armády, kteří šli za vodku na ruku těm okupantům,“ dodává.
Město chce připomínku řešit samostatně
Události srpna 1968 dnes v Olomouci připomíná pamětní deska. Vojenský spolek rehabilitovaných Armády České republiky ale už delší dobu usiluje o výraznější připomínku. Jednou z možností je symbolický balvan s nápisem „21. srpen 1968 – nezapomeneme“, který by mohl stát na Žižkově náměstí. Právě tam v době okupace sídlilo sovětské velitelství.
Podle Bohumila Remla se o návrhu už jednalo, konkrétní rozhodnutí ale zatím nepadlo. Město zároveň řeší budoucí podobu samotného Žižkova náměstí. Náměstek primátorky Tomáš Pejpek říká, že samotná připomínka okupace nemusí čekat na celkovou proměnu tohoto prostoru.
„My nemáme v tuhle chvíli koncepci řešení náměstí, kde by ten pomník měl vzniknout. Chceme ale urychlit práce na tom, abychom nespojovali samotný pomník s koncepcí toho náměstí,“ uvedl Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti), náměstek primátorky Olomouce.
