Zimní únava nebo vyhoření? Jak poznat rozdíl a kdy zbystřit

Zimní únava je přirozená. Tělo jen zpomaluje

V zimě dostává organismus méně denního světla, hůř se budíme a častěji máme chuť zalézt domů. Únava, nižší energie nebo potřeba delšího spánku jsou v tomto období zcela normální. Tělo si jednoduše říká o klidnější tempo.

Typické projevy zimní únavy:

• ospalost během dne

• menší motivace k pohybu

• chuť na sladké nebo teplá jídla

• lepší nálada po odpočinku nebo víkendu

Dobrou zprávou je, že zimní únava obvykle ustupuje po odpočinku, delším spánku nebo pobytu venku na denním světle.

Když únava nemizí ani po volnu

Vyhoření se na první pohled může tvářit podobně – únava, nechuť, vyčerpání. Rozdíl je ale v tom, že odpočinek nepomáhá. Ani po víkendu, dovolené nebo klidnějším období se člověk necítí lépe.

Varovné signály vyhoření:

• dlouhodobé vyčerpání bez zlepšení

• cynismus, podrážděnost nebo apatie

• pocit, že „už nic nemá smysl“

• ztráta radosti z věcí, které vás dříve těšily

• problémy se soustředěním nebo spánkem

Vyhoření se netýká jen práce. Může přijít i v důsledku dlouhodobého stresu, tlaku na výkon nebo neschopnosti říkat „ne“.

Klíčový rozdíl: reakce na odpočinek

Jednoduchá otázka, která může napovědět: Cítím se po odpočinku alespoň trochu lépe?

• Ano → pravděpodobně jde o zimní únavu

• Ne → je čas zbystřit

Zatímco zimní únava je sezónní a dočasná, vyhoření je stav, který se bez změny přístupu obvykle sám nezlepší.

Kdy vyhledat pomoc

Pokud únava trvá několik týdnů, zhoršuje se nebo výrazně ovlivňuje každodenní fungování, není ostuda obrátit se na odborníka. Praktický lékař, psycholog nebo terapeut mohou pomoci rozlišit, co se s tělem i psychikou skutečně děje.

Zpomalit není selhání

Zima není období výkonu, ale regenerace. Přizpůsobit tempo roční době není slabost – naopak. Někdy stačí ubrat, jindy je potřeba udělat větší změnu. Důležité je své tělo a mysl nepřehlušovat, ale poslouchat, protože únava, která se ignoruje, si o pozornost stejně nakonec řekne.