Pavlův Studenec celý víkend žil, dobrou náladu nepokazil ani déšť

Tichým letním festivalem nazvaným Pavlův Studenec ožívá vyvrcholil celosezónní cyklus Paměť Českého lesa, který pořádal Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce se svými partnery. I přes velmi nepříznivé počasí si setkání nenechalo ujít zhruba 500 návštěvníků, kteří měli možnost užít si velmi bohatý festivalový program.

Hřeben nad loukou mizí v bílé mlze a z nebe nepřestává pršet. Tmavá mračna nízko nad zemí objímají louky Pavlova Studence a v kontrastu proti nim svítí bílá okna landartové instalace Okna Pavlova Studence. Je chladno, ale mezi stany je přesto vidět několik desítek lidí s deštníky. Obrat nastává až v neděli kolem poledne. Těžké mraky mizí a louka se zalévá letním sluncem. Prostor festivalu se brzy zaplňuje návštěvníky zejména z Německa, kteří vyrazili do Pavlova Studence po tradičním Bergfestu v Bärnau.

„Počasí nám opravdu nepřálo, o to více jsem potěšený tím, kolik lidí v sobotou dorazilo. Atmosféra byla velice přátelská, téměř rodinná a přestože jsme museli improvizovaně upravovat program, tak vše nakonec proběhlo jak jsme měli v plánu. Doufám, že muzikanti a divadelníci to neodstonají. Neděle už běžela jako po drátkách a naopak lidé ani nechtěli areál po skončení festivalu opustit,“ uvedl s úsměvem předseda Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce Lukáš Kosina.

Přátelské setkání v kulisách historických událostí

Pavlův Studenec je se 1400 obyvateli největší zaniklou obcí na Tachovsku. Obec byla vysídlena po 2. světové válce a následně postupně zcela zlikvidována, protože ležela v pásmu železné opony. Spolek Via Carolina – Goldene Straße zajišťoval mimo jiné besedu s pamětníky obce a prohlídkové okruhy po Pavlově Studenci. Jeho předseda Alfred Wolf k tomu řekl: „Dnes už jsou ty špatné události naštěstí dávno za námi. Ale i ve mně se ještě stále drží vzpomínky na železnou oponu a na to co nám vyprávěli naši rodiče o válce. Všechno, co si zde připomínáme, je především pro poučení, abychom už nikdy znovu podobné věci nedopustili a žili zde v porozumění jako přátelé. A na lidech kolem mě je vidět, že to tady tak vnímáme všichni.“

„Příběhy lidí, které sbíráme, by samy o sobě byly k ničemu, pokud bychom je neuměli předat dál. Je to věc, na které intenzivně pracujeme. Události, jako je tato, jsou jednou z cest, jak se k lidem dostat, zajistit si jejich pozornost a předat paměť, která je v krajině ukrytá. Mezi návštěvníky se nám navíc daří získávat nové kontakty na pamětníky a to je skvělé,“ sdělila Aneta Sklenářová z instituce Paměť národa.

Festivalová vesnička žila o víkendu čilým ruchem. Ani dočasný kemp nezůstal prázdný. Ačkoliv někteří návštěvníci přijeli cíleně pouze za konkrétní částí programu, řada jich zůstávala po celý den a postupně navštívili besedy, promítání starých fotografií, promítání dokumentárních filmů a samozřejmě komentované prohlídky.

Veselo bylo samozřejmě u stánků s občerstvením, u kterých měli svůj prostor bavorští muzikanti z kapely Tirschenreuther Tanzlmuse a také divadelníci z tachovského divadelního spolku Komedyjanti. Od venkovního vystoupení je neodradilo ani studené počasí, za což sklidili velký potlesk od všech přítomných hostů. Večer patřil v Pavlově Studenci společnému ohni se zpíváním u kytary i světelné instalaci, jejíž režie musela být poupravena, přesto za ní dorazily večer desítky lidí.

Návštěvníci se na louce v Pavlově Studenci mohli ohřát až v neděli odpoledne, kdy konečně přešel déšť. Díky tomu se také brzy po poledni začala louka plnit hosty, kteří brzy festivalovou vesničku zcela zaplnili a řada z nich si užívala pobyt venku i po oficiálním ukončení festivalu.

Už nyní je jisté, že se festival bude konat příští rok znovu – opět druhý víkend v červenci, tedy 11. a 12. července 2026 a zdá se, že návštěvníci se budou moci těšit na další novinky. „To, že sem, na konec světa, dorazilo v sobotu tolik lidí, ačkoliv bylo opravdu ošklivě, toho si nesmírně vážím. Děkuji všem kolegům za nasazení, díky tomu program běžel, jak měl, a návštěvníkům za podporu. Během festivalu se nám povedlo vymyslet pár nových spoluprací, navázat nové kontakty a myslím si, že příští rok připravíme návštěvníkům zase řadu novinek. S respektem k historickým událostem se budeme snažit přiblížit atmosféru více zábavám, pro které byl Studenec vyhledávaným cílem lidí ze širokého okolí," uvedl Matouš Horáček, organizátor festivalu a místopředseda Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce.

Pavlův Studenec celý víkend žil a vypadá to, že tomu bude i do dalších let. Jak nám potvrdili i oslovení hosté, festival má širokou podporu jak v Česku, tak v Bavorsku.

Cyklus Paměť Českého lesa proběhl za spolupráce mnoha partnerů, kteří přispěli k realizaci organizačně, finančně nebo třeba lidským kapitálem. Hlavním pořadatelem a koordinátorem je Česko-bavorský spolek přátelství a spolupráce.