Dnes zveřejněný zápis z listopadového jednání bankovní rady České národní banky potvrzuje, že rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu bylo nebývale a vlastně nečekaně těsné. Pro zvýšení hlasovali pouze čtyři ze sedmi členů. Zbývající tři upřednostňovali vyčkávání. To naznačuje, že další zvyšování sazeb rozhodně není hotovou věcí. Bankovní rada se sice shoduje na potřebě relativně přísné měnové politiky, nikoli však na tom, jak rychle a výrazně ji dále zpřísňovat.
Pro zvýšení sazeb se vyslovili guvernér Aleš Michl, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. Pro ponechání sazeb beze změny naopak hlasovali viceguvernérka Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková.
Klíčovým argumentem zastánců zvýšení sazeb je riziko, že nynější energetický šok postupně pronikne do širšího spektra spotřebitelských cen. Vyšší ceny energií totiž mohou zdražit výrobu, dopravu i služby a následně se promítnout také do mezd a inflačních očekávání. Významné druhotné dopady zatím pozorovány nejsou, ale s délkou trvání energetického šoku roste riziko jejich zhmotnění.
Zásadním varováním je rovněž skutečnost, že jádrová inflace navzdory slabšímu než očekávanému hospodářskému růstu dostatečně nezpomaluje. To představuje nepříjemnou kombinaci, neboť česká ekonomika může čelit přetrvávajícím cenovým tlakům, aniž by současně vykazovala přesvědčivou růstovou dynamiku.
Argumentace odpůrců okamžitého zvýšení sazeb je však rovněž ekonomicky opodstatněná. Zejména Jan Frait upozornil, že finanční trhy již samy zpřísnily měnové podmínky prostřednictvím vyšších dlouhodobých úrokových sazeb. Jejich růst přitom může odrážet i přehnaná očekávání dalšího utahování měnové politiky. Vyšší tržní sazby již tlumí hypoteční aktivitu, a tím částečně nahrazují potřebu dalšího zvyšování základní sazby ČNB.
Vskutku, centrální banka může přispívat k ochlazování ekonomiky i bez dalšího zvýšení své základní sazby, protože úročení hypoték a dlouhodobých podnikových úvěrů se odvíjí především od tržních sazeb delších splatností. Ty přitom mohou růst i při stabilní repo sazbě. Stejně tak ovšem mohou klesat, aniž by ČNB základní sazbu snížila.
Zápis současně uvádí, že listopadové zvýšení sazeb nepředstavuje začátek nového cyklu jejich zvyšování. Toto konstatování je podstatné. Znamená, že bankovní rada nechce trhy ani veřejnost předem připravovat na automatickou sérii dalších kroků.
Zápis celkově potvrzuje, že ČNB nyní upřednostňuje předběžnou opatrnost před rizikem opětovného rozhoření inflace. Těsný poměr hlasování však zároveň signalizuje, že pro další zvýšení sazeb bude třeba přesvědčivých nových argumentů. Na prosincovém zasedání je čekat spíše nelze, tedy ani další růst základní sazby ne.
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
