Ostrava opět zazářila na Cenách Thálie, získala tři ocenění i řadu nominací


Prestižní Ceny Thálie za výjimečné výkony v předcházející divadelní sezóně byla v sobotu 1. listopadu v Národním divadle v Praze předána již po dvaatřicáté, a ani tentokrát mezi laureáty a nominanty nechyběli umělci a umělkyně z moravskoslezské metropole.

Naprostá většina ocenění zůstává překvapením až do okamžiku samotného předávání, výjimku v tomto výčtu však tvoří Ceny za celoživotní mistrovství, které jsou oznámeny již během nominační tiskové konference. Od poloviny října tak bylo jasné, že i v této cenové kategorii bude mít Ostrava vlastní reprezentantku. Stala se jí emeritní sólistka baletu Národního divadla moravskoslezského paní Alice Kvasnicová, která převzala Cenu Thálie v oboru Balet, tanec a pohybové divadlo. Na jevištích největšího ostravského divadla strávila tři desítky velmi plodných let, během nichž prokazovala svůj mimořádný cit pro ztvárňování dramatických postav, a přestože profesionální taneční kariéru již ukončila v roce 1992, Národnímu divadlu moravskoslezskému je věrná dodnes.

Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: „Paní Alice patří k oné výrazné generaci vynikajících sólistů ostravského baletu, strávila aktivně v souboru 30 let a byla nejen špičkovou tanečnicí s vybroušenou technikou, ale i skvělou taneční herečkou. A jsem rád, že ji v divadle máme stále, nyní už v roli uvaděčky.“

Národní divadlo moravskoslezské bývá co do počtu užších nominací každoročně hojně zastoupeno. K již zmíněnému ocenění za celoživotní mistrovství si odneslo také Cenu Thálie za mužský herecký výkon v oboru muzikálu, operety a jiných hudebnědramatických žánrů a další dvě nominace. Částečný kredit si může připsat i u další ostravské ceny, která sice zamířila do jiného ostravského divadla, ale za pohostinský výkon herce, který je „doma“ právě v NDM.

Oním jiným ostravským divadlem je nezávislá scéna Studio G, která na Tháliích letos slaví svůj první úspěch. Pomyslné mety v oboru činohry dosáhl Petr Panzenberger díky svému výkonu v inscenaci Perníkář. V příběhu drogově závislého Romana přibližuje bolestnou realitu světa drog – chvíle euforie i krutost setkání se smrtí, a činí tak neokázale a mimořádně autenticky. Diváci jej jinak mohou znát především z Národního divadla moravskoslezského, kde je ve stálém angažmá v souboru činohry.

Sdílet:

Více od Libor Běčák