Za půl roku od narození už mláďata levharta cejlonského v ostravské zoo značně porostla. Zprvu se zdržovala jen v porodním doupěti a v bezprostřední blízkosti své matky. Jak samičky rostly, začaly být pohyblivější, samostatnější a odvážnější. Postupně začaly objevovat prostory kolem doupěte, později se odvážily i do vedlejšího boxu, kde je už měli možnost trpěliví návštěvníci pozorovat.
Poté, co se dokonale seznámily s vnitřními prostory a osvojily si určitou obratnost při pohybu ve větvích nebo při skákání na palandu, přistoupili chovatelé k dalšímu kroku, a to je vypuštění do venkovního výběhu.
Samičky si pobyt venku opravdu užívají – šplhají, skáčou, honí se, „loví“ se navzájem nebo obě „zaútočí“ na matku.
Chovatelé do odchovu mláďat nejen levhartů, ale i dalších druhů nezasahují, ani se se zvířaty nekontaktují.
