Zaprášená půda, v létě teploty připomínající saunu a prostředí, které historickým předmětům rozhodně nesvědčí. Právě v takových podmínkách byly dosud uloženy tisíce archeologických nálezů Vlastivědného muzea v Olomouci v depozitáři v Chudobíně.
Mezi nimi jsou například keramické nádoby z doby bronzové, ranně středověké až středověké mlecí kameny nebo dřevěné piloty objevené při archeologických výzkumech v Olomouci už před více než 140 lety.
„Třeba tady máme nádobu ještě relativně dobře zachovalou, kterou můžeme zařadit do 11. století před naším letopočtem. Sami ale vidíte, že její povrch i celkový stav poznamenala dlouhodobá zaprášenost,“ upozorňuje vedoucí Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci Pavlína Kalábková.
Ojedinělé jsou také dochované dřevěné piloty, které podle odborníků pocházejí z období vzniku středověké Olomouce. „Jsou to pozůstatky středověkých konstrukcí z 13. a 14. století, tedy z doby, kdy začalo vznikat město Olomouc,“ doplňuje Kalábková.
Stěhování potrvá týdny
Přesun sbírek je logisticky mimořádně náročnou akcí. Zaměstnanci muzea musí převézt přibližně 2 500 krabic obsahujících kolem 800 tisíc archeologických předmětů.
Nejde přitom jen o samotné přestěhování. Řadu exponátů čeká očištění, základní konzervace, nová evidence i přebalení do vhodných obalů, aby byly připraveny na dlouhodobé uložení.
Provizorium se protáhlo o dlouhá léta
Depozitář v Chudobíně měl původně sloužit pouze jako krátkodobé řešení během rekonstrukce muzejních prostor v Olomouci.
„Bylo to nouzové řešení. Sbírky tady měly být uloženy jen po dobu rekonstrukce depozitářů na Denisově ulici. Rok 2009 měl být posledním, kdy zde budou,“ připomíná Pavlína Kalábková.
Po dokončení rekonstrukce se však ukázalo, že opravené depozitáře nemají dostatečnou kapacitu pro rozsáhlé archeologické sbírky. Cenné nálezy tak zůstaly v provizorních podmínkách mnohem déle, než se původně plánovalo.
Moderní zázemí zajistí lepší ochranu
Nový depozitář Národního památkového ústavu nabízí stabilní teplotu, optimální vlhkost vzduchu i vysokou úroveň zabezpečení. Do regálů se ale dostanou až předměty, které projdou odborným zpracováním.
„Často ani kolegové netuší, co přesně se v jednotlivých bednách nachází. Všechno bude potřeba vybalit, zaevidovat, očistit, případně provést základní konzervaci a znovu zabalit. Teprve potom se dostanou do těchto prostor jako takzvané čisté nálezy,“ vysvětluje ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Jakub Novák.
V moderním depozitáři zůstanou archeologické sbírky do doby, než Vlastivědné muzeum v Olomouci vybuduje plánovaný centrální depozitář v Žádlovicích na Šumpersku.
Pokud je článek určen pro zpravodajský web, mohu jej ještě více zatraktivnit titulkem a perexem, aby měl větší čtenost.
