ZAKTV

Provazochodec přenesl při Vltavské štafetě kapsli s vodou mezi hlavními věžemi Českého Krumlova


Velkou pozornost přitahoval provazochodec, který v sobotu večer krátce před osmou hodinou přecházel po laně mezi věží kostela a zámku v Českém Krumlově. Nešlo však jen o artistické vystoupení – Josef Vychodil přenesl mezi těmito symboly duchovní a světské moci unikátní kapsli s vodou z pramenů Vltavy. Na zámecké věži ji předal kastelánovi, čímž Vltavská štafeta postoupila do další etapy na své cestě ze Šumavy do Prahy. V neděli putovala do Zlaté Koruny a poté dále do Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou a dalších míst spjatých s naší národní řekou.

Sobotní program akce Vltava slavná & splavná vytvořil pomyslný most, který se klenul i nad Lazebnickým mostem se sochou sv. Jana Nepomuckého. Právě tohoto českého patrona, jenž stojí na mostech po celém světě a je mimo jiné ochráncem řemesel spojených s vodou, připomněla odpolední mše za Eleonoru a Adama ze Schwarzenberga v kostele sv. Víta.

„Svatý Jan Nepomucký byl hlavním patronem Schwarzenbergů, kteří v 18. století významně podporovali jeho svatořečení. V krumlovském kostele sv. Víta se nachází cenná kaple sv. Jana Nepomuckého, kde jsou uložena srdce pěti generací tohoto rodu. Přáli si, aby jejich srdce zůstala v Českém Krumlově, který milovali. Letos navíc slavíme 300 let od založení této kaple,“ vysvětlil ředitel jihočeského pracoviště Národního památkového ústavu Petr Pavelec. Právě proto byl součástí štafety i tento originální „most“ mezi kostelem a zámkem. V hospodářské kanceláři zámku totiž za éry Schwarzenbergů vznikaly významné vltavské projekty – od lesnictví a dřevařství po zajištění splavnosti řeky, včetně stavby slavného Schwarzenberského kanálu.

Přes Zlatou Korunu do Českých Budějovic

Divácky atraktivní happening spojil duchovní i hospodářskou tradici a připomněl, jak důležitou roli Vltava sehrávala a stále sehrává v krajině, životě a obživě lidí. Symbolický most mezi ochozem kostelní věže a zámecké dominanty města měřil přibližně 250 metrů. Josef Vychodil jej překonal překvapivě rychle a bez zaváhání, což vyvolalo nadšení mezi přihlížejícími obyvateli, turisty i hudebníky, kteří se v té chvíli chystali na koncert v Pivovarské zahradě. Po slackline široké pouhých 2,5 centimetru se provazochodec ve výšce kolem 70 metrů vydal v kostýmu anděla, s nádobou s vodou uvázanou u pasu. Voda se štafetou putuje 66 dní – po vodě, na kole, vlakem i pěšky.

„Mám velkou radost, že se vše podařilo – organizace nebyla vůbec jednoduchá. Provazochodci sice v Českém Krumlově už vystupovali, ale nikdy ještě nikdo neprošel mezi těmito dvěma hlavními věžemi,“ dodal Petr Pavelec. Spolu s kastelánem Pavlem Slavkem pak uložili kapsli s vodou do zámecké galerie Máselnice, kde je až do konce prázdnin k vidění výstava Řeka Vltava – tři příběhy.

Výstava představuje tři výtvarné pohledy na řeku, která formovala krajinu i lidské osudy. Návštěvníci zde mohou zhlédnout obrazy Joana Brehmse a Františka Řežába i fotografie Michala Tůmy ze série Město na přelomu století. Galerie je otevřena od úterý do neděle, vždy od 10 do 16 hodin, a vstup je zdarma. Kapsle s vodou ale mezitím pokračuje dál – v neděli odpoledne do kláštera ve Zlaté Koruně, kde zůstane do pátku. Poté putuje na Dívčí Kámen, do Boršova nad Vltavou a v neděli 27. července dorazí do Českých Budějovic. Jednotlivá zastavení, vždy spojená se zajímavými setkáními, je možné sledovat na přehledné mapě ZDE.

Vodní štafeta je součástí projektu Vltava slavná & splavná, kterým letos Národní památkový ústav připomíná 150 let od prvního uvedení symfonické básně Vltava od Bedřicha Smetany a zároveň vyzdvihuje význam tzv. Vltavské cesty – trasy spojující významné památky i přírodní a kulturní místa podél řeky. Štafeta odstartovala 1. července u pramenů Vltavy a projde rukama více než stovky lidí – kastelánů, převozníků, hrázných, skautů, turistů, olympioniků, hasičů, potápěčů, vorařů i zástupců různých institucí. Jejím cílem je Praha, kde se od 5. září do 4. ledna 2026 uskuteční velká výstava o Vltavě v Jízdárně Pražského hradu.

Sdílet:

Více od František Fazekas