V Mramorových sálech Moravského zemského muzea je otevřena výstava Paprsky svobody. Připomíná spolupráci mezi britskými intelektuály a brněnským disentem v osmdesátých letech – dobu, kdy i obyčejná přednáška mohla znamenat odvahu a odpor.
„Na výstavě lidé uvidí historii této spolupráce, ale také samostatnou část, která je věnovaná dalším dosahům podpory, a to byla například galerie drogerie zlevněné zboží – to je taková část věnovaná umění, která i z této podpory vychází,“ říká Petra Pichlová, kurátorka Moravského zemského muzea a spoluautorka výstavy.
Pomoc disentu zajišťovala oxfordská organizace Jan Hus Educational Foundation, kterou založil filozof Roger Scruton.
„Podpory byly jak lidské, to znamená, že sem posílali britské přednášející, kteří konali přednášky v bytových seminářích, tak to byla i podpora materiální, protože sem přiváželi různé přístroje. Například počítač a tiskárny. Posílali sem i videokamery nebo videorekordéry, díky kterým se mohla pořádat bytová kina. Přiváželi sem i videokazety s filmy, které tady v Československu byly zakázané,“ specifikuje Pichlová.
Díky této pomoci mohla v Brně vzniknout takzvaná podzemní univerzita – utajené bytové semináře, které navazovaly na pražské aktivity disentu. Jejich organizátorem se stal tehdejší dramaturg a pedagog Petr Oslzlý.
„První přednášku jsme uskutečnili v prosinci 1984 a pak proběhlo asi 40 přednášek až do roku 1989. Přednášky nebyly pouze filozofické a politologické, ale byly i z různých druhů umění. Probíhaly u nás doma. Jsme museli proměnit náš byt v přednáškový prostor. Největší počet v jednom pokoji a chodbě bylo asi 43 lidí. Běžně to trvalo sedm hodin, byly i devítihodinové rozpravy. Ti lidé tam museli přicházet nenápadně, postupně, aby to nepoutalo pozornost tajné policie. My jsme spolu s Jiřím Müllerem vypracovali taková bezpečnostní pravidla. Jedním základním bylo, že všichni ti Britové letěli do Vídně, měli rakouské vízum a z té Vídně jako na výlet odjeli do Brna. Jeli autobusem, tam byly nejmenší prohlídky. Vlakem to bylo nebezpečné. Přihlásili se v hotelu, rozestlali postel, odešli a pak bydleli u nás,“ vzpomíná Petr Oslzlý, organizátor podzemní univerzity a jiných kulturních disidentských akcí.
Při příchodu na výstavu mohou návštěvníci na Biskupském dvoře vidět oranžový Trabant, který představuje symbol akční části česko-britské spolupráce.
„Na počátku při setkání Jiřího Müllera a Rogera Scrutona je honila policie. Oni ujížděli a během toho se domlouvali na té podzemní univerzitě. Nakonec byli dostiženi, zatčeni. Rogera Scrutona vyhostili, ale nebýt té jízdy tím trabantem, tak možná nebyla ani podzemní univerzita,“ připomíná Oslzlý.
Výstava připomíná nejen odvahu lidí, kteří riskovali kvůli vzdělání a svobodě, ale také sílu myšlenek, které mají význam i dnes.
„Jistému tlaku nebo omezování čelíme i dnes. Proto si myslím, že je moc důležité toto téma, byť je z minulosti, připomínat i dnes,“ říká Pichlová.
Výstava Paprsky svobody potrvá v Mramorových sálech Moravského zemského muzea do 19. dubna příštího roku.