V brněnském divadle Husa na provázku se debatovalo o tom, jakou roli má příroda v moderním městě. Panelová diskuse byla součástí druhého ročníku festivalu Havranec.
„Festival Havranec je kulturní festival, v rámci kterého chceme ukázat to, že je potřeba chránit městskou přírodu a že příroda není něco, co bychom měli odsouvat na kraj měst. My jsme se inspirovali srbským městem Kikinda, kde se shromažďují sovy, a protože sova je pro řadu lidí symbolem ptáka, který přináší smrt a lidi je neměli moc rádi a snažili se je zabíjet, tak začali dělat festival Sovembar, v rámci kterého pořádali různé kulturní akce, vzdělávací akce… a podařilo se jim vlastně úplně názor na sovy překlopit a teď je to vlastně významný festival, kterým tam mají. A to byla naše hlavní inspirace, protože jsme chtěli ukázat, že havrani nejsou jenom ptáci, kteří jsou černí, strašidelní, ale, že to jsou zajímaví, atraktivní živočichové, které můžeme v Brně potkávat,“ říká vedoucí koordinačního týmu festivalu Havranec Dana Nováková.
„Brněnsko je tradičním místem, kde ti havrani a kavky se slétají v zimě. Nocoviště jsou tady známá minimálně 120 let. To největší je v současné době přímo v Brně. Z toho důvodu, že tady určitě nachází dostatek potravy, prostě našli místo, kde mají nějaký klid. A jednak je to určitě součást nějaké tradice, protože ti ptáci si tu informaci sdělují, kde jim je dobře. Krkavcovití ptáci jsou jedni z nejchytřejších ptáků vůbec, jsou i poměrně dlouhověcí. Mají poměrně vyspělou sociální kulturu. Jednotlivé skupiny se dokážou naučit nějaké věci, nějaký třeba způsob získávání potravy. Pak si to v rámci té skupiny sdělí a naučí se to další. Dokážou jako jedni z mála ptáků používat nástroje, což přiřazujeme jako činnost, kterou umí vesměs jenom člověk nebo šimpanz. A s člověkem mají společné i to, že jsou to často sociálně žijící ptáci. Třeba ti havrani i při hnízdění často vyhledávají lidská sídliště, že tak trochu mají rádi ten šrumec a přítomnost i toho člověka do jisté míry,“ vysvětluje předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.
Festival zároveň upozorňuje na konkrétní místa, kde může být městská příroda ohrožená. Jedním z nich je i lokalita plánované lanovky mezi Campusem a Pisárkami.
„Projekty typu lanovka možná nezničí úplně tolik tu lokalitu tím, že dojde k vykácení stromů, ale dojde k vyprázdnění té lokality, protože pokud by tam lanovka vedla, tak samozřejmě ti nocující havrani a kavky by tam nemohli žít, protože by byli permanentně rušeni kabinkami, které by tam zhruba do 22 hodin jezdily. My jsme přicházeli k projektu v okamžiku, kdy bylo nepravomocné stavební rozhodnutí. Právě i díky tomu, že spousta lidí se ozvala, se nám podařilo ten projekt zastavit dočasně,“ vysvětluje Nováková.
Diskuse otevřela širší otázku, jak má město do budoucna pracovat s takzvanou městskou divočinou.
„Cílem této diskuse je přemýšlet tady nad tou městskou divočinou, jaký má význam v našich životech a jak s ní zacházet. Jestli ji do budoucna chceme ve městech a jakými způsoby ji v těch městech zachovat,“ objasňuje Sychra.
Festival Havranec se na problematiku přírody ve městě snaží upozornit řadou akcí. od ornitologických exkurzí přes kulturní večery až po benefiční Ptačí ples. Organizátoři chtějí připomenout, že bez přírody nemohou dlouhodobě fungovat ani
