Do chodníku na Masarykově ulici v Luhačovicích byly zasazeny mosazné dlažební kostky připomínající oběti holocaustu a nacistického režimu. Položení první sady Kamenů zmizelých inicioval Nadační fond Pramen Luhačovice.
„První pětice kamenů v podobě mosazných dlažebních kostek se jmény zmizelých luhačovických spoluobčanů byla instalována před domem rodiny Jelínkovy v Masarykově ulici dne 19. 12. 2023. Tento termín souvisí s datem, kdy členové rodiny Jelínkovy zahynuli v koncentračním táboře Osvětim,“ vysvětluje František Petrák z Nadačního fondu Pramen Luhačovice.
V příštím roce bude instalace Kamenů zmizelých v Luhačovicích pokračovat, připomínky se objeví na dalších dvou místech. „Tento způsob, kdy o kameny zmizelých takříkajíc zakopneme a máme nutkání si o těchto lidech zjistit více, je nanejvýš důstojnou formou připomenutí si místních obětí holokaustu. Tak nebudou nikdy zapomenuty,“ věří místostarosta Daniel Mejzlík.
Vilu, u které se první Kameny zmizelých objevily, si nechal postavit na konci 19. století Šalomoun Jelínek, který měl čtyři děti – Ellu, Bedřicha, Markétu a Marii. Po jeho smrti byl pokračovatelem rodinné hostinské, obchodnické a palírenské živnosti jeho syn Bedřich Jelínek. Jeho sestry se provdaly mimo Luhačovice. O rok mladší Bedřichova sestra Markéta jako jediná z luhačovických Jelínkových přestála holocaust.
Sestry Ella a Marie se svými rodinami už takové štěstí neměly, stejně tak rodina Bedřicha Jelínka. Při svém nuceném pobytu v uherskobrodském ghettu, kam byli luhačovičtí židé přestěhováni v květnu 1941, se Bedřich Jelínek zapojil do protinacistického odboje. Byl začten, přes rok vězněn a odsouzen k trestu smrti. Byl popraven ve Vratislavi dne 27. 5. 1943. Bedřichova matka Flora a manželka Markéta odjely z Uherského Brodu s desetiletou dcerou Věrou a tříletým Jiříkem posledním transportem do Terezína. Po necelém roce pobytu v terezínském táboře byli deportováni do Osvětimi. Byli zavražděni v plynové komoře pravděpodobně v den svého příjezdu 15. prosince 1943.
Foto: Město Luhačovice
