Vánoce máme často spojené s kaprem, stromečkem a pohádkami v televizi. Řada zvyků ale postupně mizí nebo se dodržují jen v některých rodinách. Přesto právě ty méně známé tradice dodávají Vánocům jejich původní atmosféru. Některé možná znáte od babiček, jiné vás možná překvapí.
Barborky jako předpověď budoucnosti
Už 4. prosince se tradičně řežou větvičky třešní, kterým se říká barborky. Pokud do Štědrého dne vykvetou, má to přinést štěstí, zdraví nebo dokonce svatbu v příštím roce. Dnes se tento zvyk vrací spíš jako milá dekorace, než vážně míněná věštba.
Lití olova a další věštecké rituály
Lití olova patří k nejznámějším vánočním zvykům, přesto ho doma provozuje čím dál méně lidí. Tvar, který vznikne po nalití rozpuštěného kovu do studené vody, měl napovědět, co přinese nový rok. Podobně se věštilo i z jablek, ořechů nebo stínů na stěně.
Lodičky ze skořápek
Pouštění lodiček z ořechových skořápek se svíčkou patří k tichým a symbolickým tradicím. Směr plavby měl ukázat, zda člověk zůstane doma, nebo ho čeká cesta do světa. Pokud lodičky zůstaly pohromadě, znamenalo to soudržnou rodinu.
Zlaté prasátko nejen za půst
Vidět na Štědrý den zlaté prasátko měl ten, kdo se celý den postil. Dnes už se tento zvyk bere spíš s nadhledem, ale motiv prasátka zůstal symbolem hojnosti, štěstí a dostatku.
Krájení jablka a rozbíjení ořechů
Rozkrojené jablko mělo napovědět, jak na tom rodina v příštím roce bude. Hvězdička ve středu znamenala zdraví a pohodu, kříž naopak varování. Podobně se rozbíjely i ořechy – zdravé jádro bylo dobrým znamením.
Koledování jako původní poselství Vánoc
Koledy nebyly jen písněmi, ale přáním hojnosti a ochrany domu. Koledníci obcházeli stavení a za zpěv dostávali drobné dary nebo pohoštění. Smyslem nebyla odměna, ale sdílení radosti a dobrých přání.
Štědrovečerní večeře plná symboliky
Každé jídlo na štědrovečerním stole mělo svůj význam. Hrách symbolizoval peníze, čočka hojnost, ryba štěstí a zdraví. Počet lidí u stolu měl být sudý a od stolu se nemělo vstávat, aby se rodina po celý rok nerozdělila.
Vánoce jako čas ticha
Dříve byly Vánoce vnímány hlavně jako období klidu, rozjímání a zastavení. A právě tento rozměr se dnes často vytrácí. Možná stojí za to některé staré tradice oprášit – ne proto, že bychom jim museli věřit, ale proto, že nám pomáhají zpomalit a být spolu.
Vánoční tradice nejsou jen folklorem minulosti. Jsou připomínkou toho, že Vánoce nejsou o dokonalosti, ale o sdílení, symbolice a malých rituálech, které dávají obyčejným dnům výjimečný význam.





