Částečné zatmění Slunce si ze střechy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nenechaly ujít stovky lidí. Měsíc tentokrát zakryl 86 % slunečního disku. K pozorování mohli návštěvníci využít speciální brýle, svářečská sklíčka nebo dalekohledy.
Podobně výrazné zatmění bylo z Česka naposledy vidět v roce 1999, kdy bylo Slunce zakryté téměř z 90 procent. Na další srovnatelný úkaz si ale lidé budou muset počkat.
„Tohle je zatmění, které nejspíš v našich životech už nikdy nezažijeme z ČR,“ řekl Jan Tomáštík ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Univerzita připravila také robotický teleskop, který zatmění snímal a obraz v reálném čase promítal na monitor. Úkaz tak mohli sledovat i lidé, kteří se přímo k dalekohledu nedostali. Velký zájem návštěvníků překvapil i samotné pozorovatele.
„Překvapilo mě, kolik je tady lidí a zájem o to veliký. Neměla jsem ani možnost si půjčit brýle, byly vždycky obsazený, ale moc mě to uchvátilo, bylo to úžasné, úžasná podívaná,“ popsala jedna z návštěvnic.
Rozhoduje vzdálenost Měsíce
To, jakou podobu zatmění má, souvisí s tím, v jaké vzdálenosti se Měsíc právě nachází od Země. Přestože je Slunce mnohem větší než Měsíc, z našeho pohledu se jejich velikost na obloze může jevit podobně.
„Měsíc obíhá kolem Slunce a nám se zdánlivě jeví ten Měsíc stejně velký jako to Slunce, které je mnohem větší, ale je mnohem dál. A v ten moment to vypadá, že je stejně velký a zakrývá to,“ vysvětlil Jan Tomáštík.
Právě proto může někdy vzniknout prstencové zatmění, jindy úplné. Při úplném zatmění Měsíc Slunce zakryje celý a na obloze je možné pozorovat také sluneční korónu. Takový úkaz bude podle odborníků možné příště sledovat ze Španělska.
Po zatmění přišly na řadu Perseidy
Astronomický program pokračoval i po setmění. V noci z 12. na 13. srpna totiž vrcholila aktivita meteorického roje Perseid. Při dobrých podmínkách mohli lidé pozorovat desítky meteorů, například ze Svatého Kopečku. Perseidy jsou pozůstatkem komety. Země každý rok v létě prochází proudem drobných částic, které při vstupu do atmosféry vytvářejí světelné stopy.
„Jsou to malinké částečky prachu velikosti jeden milimetr až pár centimetrů, které dělají stopy v atmosféře. Ty stopy jdou vidět všude, i z města,“ popsal Tomáštík.
Perseidům se dříve říkalo také slzy svatého Vavřince. Jejich maximum totiž přichází kolem 10. srpna, kdy má tento světec svátek. Lidé proto věřili, že padající hvězdy jsou jeho slzami.
