Bioodpad z domácností i zahrad nekončí vždy ideálně. Každý člověk ročně vyprodukuje přibližně 100 až 150 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu, velká část z něj ale stále končí ve směsném odpadu. Přitom právě bioodpad může být cenným zdrojem živin – pokud se správně zpracuje.
Jedním z míst, kde se bioodpad mění v užitečný kompost, je kompostárna v Pasece na Olomoucku. Proces je zde poměrně přímočarý, ale vyžaduje čas i péči. Navezený materiál se nejprve shromáždí na hromadě, následně se rozdrtí a promíchá. Poté se pravidelně překopává, čímž se podporuje jeho rozklad. Během něj dochází k zahřívání materiálu a postupnému přeměňování na kvalitní kompost bohatý na živiny.
„Do toho patří větve, listí, tráva, hrabánky, zbytky ze zahrady, rajčata, stromečky a tak dál,“ popisuje Bohuslav Pecina, odpovědný vedoucí kompostárny.
Kompost pomáhá půdě i přírodě
Výsledný kompost má široké využití. Pomáhá zlepšovat strukturu půdy, zadržuje v ní vlhkost a podporuje růst rostlin.
„Tady už dáváme čerstvej kompost, dodá živiny, udrží vlhkost a stromečky budou plodit,“ doplňuje provozní Lenka Hrdličková.
Díky kompostování je půda úrodnější a lépe odolává suchu i erozi. Zároveň se snižuje množství odpadu ukládaného na skládkách a omezuje se potřeba chemických hnojiv.
Lidé si mohou kompost odnést zdarma
Na význam kompostování upozorňuje také Mezinárodní týden kompostování, který se letos koná od 3. do 9. května po celé České republice. Do akce se zapojuje i Olomoucký kraj.
V Pasece mohou lidé 8. května navštívit kompostárnu a v rámci akce „Nakopej si pytel“ si odnést kompost zdarma.
„Materiálu máme dost, všechny uspokojíme, hlavně aby měli svoje pytle. My máme nachystaných 300 pytlů pro ty, kdo nebude mít, tak doufejme, že to bude stačit,“ říká Pecina.
Cílem akce je ukázat, jak důležitou roli kompostárny hrají při zpracování bioodpadu a jeho návratu zpět do půdy jako přírodního hnojiva.
Obce hledají různé cesty
Řada obcí a menších měst vlastní kompostárnu nemá, a bioodpad proto musí svážet jinam. Některé obce ho vozí právě do Paseky.
Například ve Slatinicích kombinují více způsobů sběru. „Ve Slatinicích jsme přistoupili k pořízení kompostérů do domácností, taky svážíme bioodpad od domů v popelnicích na bioodpad. Třetí možnost je dovézt bioodpad do sběrného dvora, kde ho lidé mohou navážet, a následně ho odvážíme na kompostárnu,“ popisuje starosta Ondřej Mikmek.
Největší problém jsou nečistoty v odpadu
Zásadní komplikací při zpracování bioodpadu je jeho znečištění. „Největší problematikou v ČR je neukázněnost občanů, kdy do materiálů hází plasty. Ať jsou to petky, sáčky, igelitové pytlíky,“ upozorňuje Pecina.
Pracovníci kompostárny musí tyto nečistoty ručně třídit, což celý proces zpomaluje a prodražuje. Jen za loňský rok zde z bioodpadu odstranili přibližně 4 560 kilogramů plastů.
Kompostování tak není jen technický proces, ale i otázka zodpovědnosti každého jednotlivce. Správné třídění bioodpadu může výrazně přispět k ochraně životního prostředí i ke zlepšení kvality půdy.
