Zástupci vedení hlavního města se v pražské zoo setkaly s pěstounskými rodinami. Jednalo se při tom o tzv. profesionální pěstouny na přechodnou dobu. Akce se uskutečnila v rámci Dnů pěstounství.
,,Celá ta akce, která trvá od 1. června do 20. června má tři cíle. Zaprvé, abychom poděkovali stávajícím pěstounům, zadruhé, abychom šířili osvětu, co to pěstounství je a zatřetí, pokud by se nám podařilo někoho motivovat, aby se stal pěstounem," řekla náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS).
Osvětovou akcí Praha zároveň reaguje na chystanou změnu zákona, která od roku 2025 zakáže umisťovat děti do tří let v kojeneckých ústavech. Do té doby chce mít metropole připravenou síť pěstounů, kteří by se o děti mohli postarat.
,,Chceme být připraveni na to, abychom opravdu pro každé dítě měli možnost pěstounské péče, protože kojenecké ústavy se budou rušit. Za mně je to opravdu i správný krok, a proto chceme motivovat hlavně některé lidi, kteří o tom uvažují," doplnila Udženija.
Praha v současné době eviduje 1192 pěstounů, svěřené dítě má aktuálně 874 z nich. Kojeneckým ústavům ale početně zatím konkurovat nemohou. Pěstounů je totiž nedostatek. Jak ale vlastně postupovat, pokud se pěstounem stát chci?
,,Musí se obrátit na úřad svůj v místě svého bydliště, v Praze na úřad městské části a tam na sociálním odboru podat žádost. Sociální pracovnice se s nimi domluví na nějakých formalitách, které je potřeba splnit a poté je postoupena žádost k nám na Magistrát a my zajišťujeme odbornou přípravu a psychologické vyšetření," řekla referentka náhradní rodinné péče Magistrátu hl. m. Prahy Jana Vilímková.
Pokud tohle všechno klapne, zájemce o náhradní rodinnou péči je zařazen do evidence pěstounů. Ta ale není pro každého. Práce je to náročná a to především emočně. Své o tom ví i pěstounka Hana Martínková Bojková.
,,My jsme v podstatě si před deseti lety z ústavního zařízení dovezli čtrnáctiměsíčního chlapečka, potom za rok a půl se mu narodil sourozenec, potom se nám narodila biologická dcera a nedávno jsme přijali do péče půlročního chlapečka. Tam je pořád nějaká vazba na tu biologickou rodinu, jinak by ty děti byly v adopci. Konflikty tam samozřejmě čas od času mohou vzniknout, protože ne každá ta biologická rodina je smířená s tím, že vlastně to dítě vyrůstá v jiné rodině," popsala svou zkušenost pěstounka Hana Martínková Bojková.
Náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija pak připustila, že s umístěním některých dětí bývá problém. Typickým příkladem jsou početnější sourozenci nebo například děti s hendikepem. Proto v Praze vznikl Sociální nadační fond, který pěstounům nabízí finanční pomoc, třeba se zaplacením volnočasových kroužků a podobně.
