Vědci UTB vyvíjejí unikátní model lidského tenkého střeva. Může nahradit pokusy na zvířatech


Vědecký tým ze zlínské Univerzity Tomáše Bati začal ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem AV ČR vyvíjet unikátní model lidského tenkého střeva. V budoucnu by mohl být využíván pro testování nových léků, při studiu zánětlivých onemocnění střev i v oblasti výživy či toxikologie. Významný je i etický dopad – laboratorní model tkáně by mohl nahradit pokusy na zvířatech.
 

Model, který napodobí realitu

Moderní biomedicínský výzkum stále častěji nahrazuje pokusy na zvířatech takzvanými in vitro modely – tedy laboratorně vytvořenými systémy, které simulují živé tkáně nebo orgány. U jednodušších tkání, jako je kůže nebo epitel dýchacích cest, jsou takové modely již běžně dostupné. U složitějších orgánů, jako je například tenké střevo, však vývoj takových systémů stále naráží na technologické a biologické výzvy.
 

Tenké střevo je extrémně složitá tkáň – obsahuje několik typů buněk s různorodou funkcí, a navíc se buňky mění podle toho, v jaké části stěny se nacházejí. K tomu přistupují i rozdíly v mezibuněčné hmotě, mechanických vlastnostech a působení růstových faktorů. Napodobit takový systém mimo tělo je náročné, ale právě to si v projektu klademe za cíl,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu z Fakulty technologické UTB Petr Humpolíček.

 

Nejen buňky, ale i mikrobiom

Na projektu spolupracuje i tým z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který přispěje svými zkušenostmi se střevními buňkami a studiem zánětlivých onemocnění, jako je např. Crohnova choroba. Zajímavostí projektu je také snaha začlenit střevní mikrobiom – tedy přirozeně se vyskytující mikroorganismy, které mají zásadní vliv na zdraví trávicího traktu.

 

Na povrchu modelu chceme vytvořit i mikrobiální biofilm. V kombinaci s mikrofluidikou, která bude simulovat tok střevního obsahu, tak vznikne komplexní systém velmi blízký realitě,“ dodává Humpolíček.
 

Využití ve farmacii i medicíně

Vyvíjený model může mít v budoucnu široké uplatnění: ve farmacii pro testování nových léků, při studiu zánětlivých onemocnění střev, ale i v oblasti výživy či toxikologie.

 

Díky tomu, že se jedná o ex vivo model, který nevyžaduje použití laboratorních zvířat, má i významný etický dopad,“ dodala mluvčí UTB Petra Svěráková.

 

Projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR částkou 11 milionů korun a potrvá do konce roku 2027.

 

Foto: UTB

Sdílet:

Více od Kateřina Háblová