Narušují místní ekosystémy, ohrožují zdraví obyvatel a poškozují majetek. Řeč je o invazních nepůvodních druzích rostlin a živočichů, jako je například křídlatka, pajasan žláznatý, sumeček černý nebo nutrie říční. Odborníci proto pravidelně monitorují jejich výskyt a Zlínský kraj ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků zajišťuje jejich systematickou likvidaci.
Rychle se množí a přizpůsobují
Invazní nepůvodní druhy jsou velmi přizpůsobivé, rychle se množí a nemají u nás přirozené predátory.
„Z rostlin se v regionu rozšiřují například křídlatka, netýkavka žláznatá, slunečnice topinambur, trnovník akát, javor jasanolistý nebo pajasan žláznatý. U živočichů jde o mývala severního, psíka mývalovitého, sumečka černého, střevličku východní nebo nutrii říční,“ vyjmenovala Magdaléna Šnajdarová z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Monitoring v přírodě i ve městech
Monitoring invazních druhů probíhá zejména ve zvláště chráněných územích a evropsky významných lokalitách, kde je nezbytné chránit cenná přírodní společenstva. Mnohé druhy jsou ale rozšířeny plošně a lidé se s nimi běžně setkávají i ve městech či obcích.
„Zlínský kraj problém řeší desítky let a u některých druhů jsou už výsledky dobře vidět. Například bolševník velkolepý, který jinde představuje vážnou hrozbu, se díky včasným zásahům v 90. letech minulého století dnes na území kraje vyskytuje jen ojediněle,“ podotkla Šnajdarová.
Systematická regulace některých druhů
V přírodní památce Olšava nedaleko Popovic kraj pravidelně likviduje invazní slunečnici topinambur, v přírodní rezervaci Kanada pak netýkavku žláznatou a javor jasanolistý.
Nově se kraj zaměřuje rovněž na systematickou regulaci pajasanu žláznatého, který se rychle šíří a dokáže zásadně narušit ekosystémy i městské prostředí. Odborníci letos mapují jeho výskyt a připravují další kroky v úzké spolupráci s vlastníky pozemků.
„Invazní druhy se netýkají jen přírody – dopadají na každého z nás. Můžou vyvolat alergie, poškodit stavby, snížit výnosy na polích nebo ohrozit vzácné druhy živočichů. Proto je důležité jednat rychle a společně,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.
Spolupráce s obcemi a institucemi
Kraj spolupracuje s obcemi, Lesy ČR, Povodím Moravy i dalšími vlastníky pozemků.
„Příkladem je spolupráce s lesní správou Buchlovice, které jsme předali informace o výskytu pajasanu v Chřibech a doporučené postupy likvidace. Podobnou komunikaci chceme jako kraj rozšířit i na další subjekty,“ uvedla Šnajdarová a doplnila, že pajasany už úspěšně likvidují také v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně či v Hulíně.
Při redukci invazních druhů kraj spolupracuje s vědci i partnery přímo v terénu. Například v případě sumečka černého se na Medkově rybníku v Kroměříži letos podařilo odlovit více než deset tisíc kusů těchto ryb, které díky spolupráci se Zoo Zlín posloužily jako krmivo tamějším zvířatům.
Likvidace invazních druhů ve zvláště chráněných územích hradí kraj z vlastních prostředků, u pajasanu se počítá i s využitím dotací z Operačního programu Životní prostředí.
„Náklady se obecně liší podle typu zásahu, ale platí, že čím dříve se problém podchytí, tím snadnější a levnější je řešení. Právě včasné zásahy se ukazují jako klíčové a kraj i z tohoto důvodu zdůrazňuje důležitost informovanosti,“ sdělila mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.
Foto: Zlínský kraj
