Větrníky v Česku i v západních Čechách: Milujeme je, ale jen u sousedů

Z dat, která představilo Hnutí DUHA společně s Ústavem geoniky Akademie věd ČR, vyplývá zajímavý paradox. Větrná energie má u veřejnosti stejnou míru podpory jako energie jaderná. Proti jejímu rozvoji je v celostátním měřítku pouze každý osmý občan (13 %). Jakmile se ale projekt přiblíží k hranicím konkrétního katastru, statistika ustupuje emocím a obavám.

V poslední době se pozornost investorů upírá právě na jižní část Plzeňského kraje. Místní lidé zde však vyjadřují obavy z hlučnosti, narušení krajinného rázu a poklesu hodnoty nemovitostí. Petice proti výstavbě se staly běžným nástrojem odporu, podobně jako tomu bylo v minulosti na severu kraje nebo na sousedním Rokycansku.

„Při pohledu na sociální sítě by člověk mohl nabýt dojmu, že Češi větrníky zuřivě odmítají. Objektivní data ale ukazují, že veřejný prostor se pokouší ovládnout velmi hlasitá, ale nepříliš početná menšina odpůrců,“ vysvětluje Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA.

Co říkají tvrdá data z průzkumu?

Výzkum přinesl několik překvapivých zjištění, která nabourávají běžné mýty:

• Politická shoda: Podpora větrníků není otázkou politické příslušnosti. Souhlasí s nimi i nadpoloviční většina voličů opozičních stran (ANO 61 %, SPD 52 %).

• Věk hraje roli: Nejsilnějšími zastánci jsou mladí lidé do 29 let (73 %), u seniorů nad 60 let podpora klesá na 58 %.

• Velikost obce nerozhoduje: Je jedno, zda jde o velkoměsto nebo malou vesnici, míra podpory se stabilně pohybuje mezi 61 a 66 %.

Zajímavý vhled nabízí RNDr. Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR. Podle něj je největší odpor vždy před samotnou stavbou. „V lokalitách, kde elektrárny již stojí, míra lokální akceptace s postupem času narůstá. Lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny, obavy se nenaplní a lidé začnou vnímat benefity pro obecní kasu,“ uvádí Frantál. Statistiky potvrzují, že v obcích, které již větrník mají, lidé v referendech častěji hlasují pro další výstavbu.

V kontextu současné geopolitické situace a tlaku na energetickou nezávislost se větrná energie jeví jako strategická nutnost. Snižuje závislost na dovozu paliv a může tlačit ceny elektřiny dolů.

Otázkou pro Plzeňský kraj však zůstává, jak najít kompromis mezi těmito strategickými cíli a právem místních obyvatel na zachování podoby jejich domova. Zatímco odborníci volají po komunitních projektech, které přinesou přímé peníze do rozpočtů obcí, na jižním Plzeňsku stále vítězí nedůvěra.