Ještě v neděli ráno žil gólman hokejové Škody Plzeň Jan Růžička v domění, že večer usedne na lavičku a bude krýt záda jedničcee Nicku Malíkovi. Všechno ale nakonec bylo jinak. Večer před 19. hodinou už mohl coby jeden z hlavních hrdinů slavit výhru nad Pardubicemi 2:1. "Byl to skvělý týmový výkon," chválil gólman, který dal tak skvělý dárek své mamince, která právě v neděli slavila 60. narozeniny.
Asistent Václav Pletka říkal, že jste proti Pardubicím chytat neměl a dozvěděl jste se až pár hodin před zápasem, že je Nick Malík nemocný. Jaké to pro vás bylo takhle měnit plány?
Je pravda, že jsem se dozvěděl ráno, že Nickovi není dobře, chvilku před zápasem se to potvrdilo stoprocentně. Hlavu mám ale nastavenou, že se pro mě zápasový den nemění, ať chytám, nebo ne. Dělal jsem všechno stejně.
Asi to vyšlo ideálně, ne?
Jo, vyšlo to týmově skvěle. Věděli jsme, co přijíždí za tým, že je ta kvalita na jejich straně obrovská. Podle mě tři body zůstaly zaslouženě doma.
Jak jste viděl jediný inkasovaný gól?
Puk mi trochu zaplaval. Ale jasně, že to byl jeden z jednodušších gólů. Trochu jim to dalo vítr do plachet.
Ve třetí třetině si Pardubice vytvořily tlak, bylo to pro vás složité?
Bylo to náročné, ale ve finále jsme vystupovali jako jeden tým. Podřídili jsme se výsledku, nepotřebovali jsme dát gól, ale hlavně nedostat. Kluci skvěle blokovali. To, že to na pohled nebylo možná aktivní, tak to ale bylo učesané v
Bylo vám nejhůř při Sobotkově dorážce, kde netrefil poloprázdnou branku?
Asi jo, tam už jsem byl bezmocnej. Fakt jsem šťastný, že se mi podařila domácí premiéra. Měl jsem to okořeněné, že měla mamka 60. narozeniny, tak jsem rád, že tady mohla být.
Volal jste jí tedy narychlo, aby přijela, že budete chytat?
Nene. S našima jsme byli domluvení, že by se přijeli podívat na zápas. O to budou mít radost větší.
_1.png)