Proč klukům v řeči nedávat čas na „vytočení“? A co se děje v mozku při koktání? Plzeňská logopedka vyvrací mýty

Když se řekne logopedie, většina lidí si vybaví předškoláka procvičujícího problematické hlásky „R“ a „Ř“ před nástupem do školy. Jak ale ukazuje nový díl podcastu WESTcast, v němž moderátor Pavel Žižka přivítal logopedku Mgr. Petru Pavlovou z Fakultní nemocnice Plzeň, jde o neuvěřitelně široký a komplexní obor zasahující do celé řady lidských činností – od vývoje dětské řeči přes léčbu koktavosti až po rehabilitaci polykání u pacientů po cévní mozkové příhodě.

8. 9. 2026

Detektivové u lůžek pacientů. PharmDr. Lenka Dvířková v novém WESTcastu odhaluje, jak léky pomáhají i škodí

Kdy s dítětem k logopedovi?

Základní vývojové milníky by měli rodiče sledovat s pomocí pediatra. Pokud má tříleté dítě velmi malou slovní zásobu, netvoří jednoduché věty, nereaguje na své jméno nebo dokonce vykazuje komunikační regres, je na čase zpozornět. Přestože se v české společnosti traduje mýtus, že chlapci bývají v řeči přirozeně pozadu a „všechno doženou“, odborníci varují před pasivním čekáním. Včasná konzultace může odhalit například skryté problémy se sluchem nebo vývojová zpoždění.

Koktavost není otázkou úleku

Jedním z nejvýraznějších témat rozhovoru byla koktavost, která má silný genetický základ. Petra Pavlová v podcastu vyvrátila rozšířený mýtus, že by koktavost mohla vzniknout z náhlého úleku. Jde o neurovývojovou poruchu plynulosti, při níž selhává složitá koordinace mozku, dechu a mluvidel. U dospělých pacientů nespočívá terapie v „zázračné pilulce“, ale v psychologické podpoře a nácviku speciálních technik, které pomáhají zvládat stres a zátěžové situace v každodenním životě.

Když selže polikání či řeč po mrtvici

Mnoho posluchačů možná překvapí, že logopedi pomáhají také pacientům s poruchami polikání, odborně zvanými dysfagie. Ty trápí zejména seniory nebo lidi po cévní mozkové příhodě. Varovnými signály, které nelze podceňovat, jsou časté kašlání při jídle, úbytek váhy či takzvaný mokrý hlas.

Podobně náročná je i práce s pacienty trpícími afasií – získanou poruchou jazykových schopností po úrazech či mrtvici. Přestože pacienti neztrácejí inteligenci, narážejí na bariéru v vyjadřování či porozumění. Zde hraje klíčovou roli trpělivost, pochopení rodiny a dlouhodobá odborná péče. Celý rozhovor přináší řadu cenných postřehů a vyvrací celou řadu zažitých společenských mýtů.