Plzeňský kraj se dál potýká se stárnutím populace. Zatímco počet seniorů nad 65 let meziročně vzrostl, dětí do 14 let naopak ubylo téměř o dva a půl tisíce. Vyplývá to z nejnovější analýzy věkové struktury obyvatel, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Ke konci roku 2025 žilo v kraji 614 683 obyvatel.
Dětí ve věku do 14 let bylo v Plzeňském kraji na konci loňského roku 89 508, což představuje 14,6 procenta populace. Ve srovnání s rokem 2024 jejich počet klesl o 2 475. Pokles zaznamenaly všechny okresy kraje, nejvýrazněji jižní Plzeňsko a Plzeň-město. Naopak obyvatel ve věku 65 let a více přibylo o 812 na celkových 128 042 osob. Senioři tak tvoří více než pětinu všech obyvatel regionu.
„Dlouhodobě sledujeme trend stárnutí populace. Počet seniorů se v kraji každoročně zvyšuje, zatímco dětská složka obyvatelstva v posledních letech spíše klesá. Tento vývoj se promítá do celé věkové struktury regionu,“ uvedla Tereza Mildorfová z Krajské správy ČSÚ v Plzni.
Nejpočetnější skupinu stále tvoří lidé v produktivním věku od 15 do 64 let. Těch žilo v kraji 397 133 a představovali 64,6 procenta obyvatel. Jejich počet se meziročně zvýšil o více než 1 700 osob. Plzeňský kraj se podle podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva zařadil hned za Prahu na druhé místo mezi všemi kraji České republiky.
Průměrný věk obyvatel kraje dosáhl 43,4 roku. Nejstarší obyvatelstvo mají Klatovy, kde průměrný věk činí 45 let. Naopak nejmladší populace žije na Tachovsku s průměrným věkem 42,6 roku.
Významným ukazatelem stárnutí je takzvaný index stáří, který porovnává počet seniorů s počtem dětí. V Plzeňském kraji dosáhl hodnoty 143,1. Jinými slovy na sto dětí připadá více než 143 seniorů. Hodnota navíc převyšuje celorepublikový průměr.
„Index stáří v našem kraji dlouhodobě roste. Nejvyšší hodnoty vykazují okresy Klatovy, Domažlice a Plzeň-město. Naopak relativně mladší věkovou strukturu si stále udržují okresy Tachov a Plzeň-sever,“ doplnila Mildorfová.
Podle statistiků bude stárnutí populace pokračovat i v dalších letech. Odráží se v něm nižší porodnost posledních let i prodlužující se délka života. Demografický vývoj tak bude mít stále větší dopad na zdravotnictví, sociální služby i pracovní trh v regionu.



