Nejčastější loňskou příčinou úmrtí obyvatel Plzeňského kraje byly podle Českého statistického úřadu nemoci oběhové soustavy. Podlehla jim téměř třetina všech zemřelých, jichž loni bylo v regionu celkem 6256, meziročně o dvě procenta více. Z toho asi 52 procent tvořili muži. Dalšími častými příčinami smrti byly nádory a nemoci dýchací soustavy. Počet zemřelých na covid-19 se od roku 2023 snížil téměř o polovinu. Narůstají naopak počty úmrtí kvůli nemocem nervové soustavy, za deset let se téměř zdvojnásobily.
V roce 2024 zemřelo v Česku 112 211 osob, z nichž v 6 256 případech šlo o obyvatele Plzeňského kraje, z toho v 51,7 % o muže. Relativně jich bez ohledu na pohlaví na 1 000 obyvatel v kraji zemřelo 10,2 ‰, což představuje mírně nižší hodnotu, než byl republikový průměr (10,3 ‰), a zároveň se v mezikrajském srovnání jednalo o čtvrtou nejnižší úmrtnost. Nejvyšší úmrtnosti bylo dosaženo v Ústeckém kraji (11,7 ‰) na rozdíl od Hl. města Prahy, která se s hodnotou 8,5 ‰ pohybuje na opačném konci žebříčku.
Mezi nejčastější příčiny smrti patřily v Česku v roce 2024 nemoci oběhové soustavy, přičemž tato diagnóza se stala i nejčastější v případě Plzeňského kraje a byla zde určena u téměř třetiny (2 046) všech zemřelých. Konkrétně v rámci klasifikace této skupiny šlo ve 38,9 % případů o ischemické nemoci srdeční s největším zastoupením chronické ischemické choroby srdeční. "Více než pětinu příčin vycházející z nemocí oběhové soustavy představovaly jiné formy srdečního onemocnění, jako například srdeční selhání. Dlouhodobě vysoký krevní tlak (hypertenzní nemoci) stál za 16,7 % úmrtími na nemoci oběhové soustavy a ve 14,4 % šlo o smrt z důvodu cévních nemocí mozku, jako je mrtvice, mozkový infarkt, nitrolebeční krvácení a jiné," uvedla Stanislava Zychová z Krajské správy ČSÚ v Plzni. Z genderového hlediska jsou u obou pohlaví tyto nemoci na prvních místech, přesto v roce 2024 je patrné, že na úmrtnosti žen se podílely o téměř 5 procentních bodů více. Konkrétně byly u mužů častěji prokázány ischemické nemoci srdeční na rozdíl od žen, u nichž se ve vyšší míře projevovaly hypertenzní nemoci nebo chronické poruchy srdečního rytmu.
Na druhé místo se v kraji zařadily novotvary, které byly identifikovány jako příčina u 1 608 zemřelých, z nichž v 55,4 % případů šlo o muže. K nejčastějším typům zhoubných nádorů se zařadila rakovina průdušnice, průdušek a plic, na kterou v Plzeňském regionu zemřelo v roce 2024 celkem 276 obyvatel. "Více než dvě třetiny tvořili právě muži, u nichž je specificky vyskytovaným typem i rakovina prostaty. U žen se naopak mezi příčinami smrti často projevují patologické nálezy prsu nebo ženských pohlavních orgánů," vysvětlila Zychová. Třetí příčku mezi nejčastějšími příčinami smrti s necelými 7 % (435 zemřelými) obsadily v Plzeňském kraji nemoci dýchací soustavy, následovány nemocemi endokrinními, výživy a přeměny látek (6,5 %; 408 případů úmrtí).
Rozdíly mezi pohlavími se výrazněji projevují například u úmrtí na nemoci nervové soustavy, konkrétně na Alzheimerovu nemoc zemřelo v roce 2024 dvakrát více žen než mužů. Opačná situace je pak například u nemocí trávicí soustavy, v případě alkoholického onemocnění jater mezi zemřelými převažují muži nad ženami, a to dvojnásobně. "Nadúmrtnost mužů, která se projevuje v rámci globální společnosti, je dána mimo jiné jejich rizikovějším chováním a obecně jejich životním stylem (kouření, alkohol, nebezpečné chování na silnicích atd.). Muži méně často vyhledávají preventivní vyšetření a bagatelizováním možných symptomů, které by mohly včasným zachycením úmrtí eliminovat, si zkracují délku života," popsala Zychová. Právě v případě vnějších příčin smrti je zřejmá inklinace k vyšší úmrtnosti mužské populace, což se potvrdilo i v roce 2024 v Plzeňském kraji. Na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti zde z celkového počtu 341 případů šlo v téměř 70 % o muže. Nejčastější příčinou jejich smrti byly nehody (153 případů) a to nejen ty dopravní, kterým podlehlo 39 z nich. Smutné prvenství si muži drží i z pohledu sebevražd, kterých se z celkového počtu 85 v kraji dopustili v 69 případech, tj. ve více než 80 %. Možné rizikovější chování lze spatřovat i za množstvím utonulých mužů, kterých bylo v kraji 7, na rozdíl od žen, u nichž se jednalo pouze o jeden případ.
Nejvyšší relativní úmrtnost v roce 2024 v kraji byla v okrese Rokycany (11,3 ‰), naopak nejnižší na Tachovsku (9,5 ‰). S ohledem na příčiny smrti byly nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou v okrese Klatovy (37,8 % z celkového počtu úmrtí v okrese), nejnižší podíl byl zaznamenán v okrese Plzeň-město (29,7 %). To může mimo jiné souviset se strukturou populace (věk, rodinný stav atd.), ale i blízkostí a dostupností rychlé zdravotní péče. Podíl úmrtí způsobených novotvary byl nejvyšší v okrese Plzeň-sever (27,7 % z celkového počtu úmrtí v okrese) a naopak nejnižší v okrese Klatovy (23,6 %). Na problémy s dýchací soustavou nejvíce umírali obyvatelé v okrese Rokycany (8,9 %), nejméně v okrese Plzeň-město (6,2 %). Naopak v okrese Plzeň-město zemřelo nejvíce lidí z regionu na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, což může mimo jiné souviset s vyšší koncentrací lidí a dopravy v krajském městě.
_1.png)