Modré nebe nad Plzeňskem? Jak si kraj vede v boji za čistší vzduch?

Plzeňský kraj patří k regionům s nejnižší hustotou zalidnění v Česku, což by teoreticky mělo znamenat panenskou přírodu. Realita roku 2024 je však o něco složitější. Kvalita vzduchu je koktejlem namíchaným z lokálního vytápění, průmyslu a dopravy.

Lokální topeniště: Největší viník je u nás doma

Největším zdrojem prachových částic zůstávají domácnosti. „Dlouhodobě sledujeme, že emise z lokálních topenišť v menších obcích kraje mají zásadní podíl na celkovém znečištění ovzduší, zejména v zimních měsících,“ vysvětluje Lenka Hamouzová z Krajské správy ČSÚ v Plzni. Přestože modernizace kotlů pokračuje, v údolích kraje jsou koncentrace škodlivin při inverzích stále problematické.

15. 4. 2026

Úleva pro město na Klatovsku: Plán na obří větrný park padl

Doprava jako tichý zabiják

Dálnice D5 a doprava v okolí Plzně výrazně zatěžují region oxidy dusíku. „Intenzita dopravy v našem kraji, který je klíčovým tranzitním uzlem směrem do Německa, se přímo odráží v naměřených hodnotách emisí oxidů dusíku, a to především v aglomeraci Plzně,“ uvádí Hamouzová.

Šumava: Plíce regionu drží stráž

Na opačném konci spektra stojí Šumava a Český les. Podle dat z roku 2024 zde hodnoty znečištění dosahují minimálních úrovní. „Horské oblasti našeho kraje patří dlouhodobě k nejčistším místům v celém Česku, což potvrzují i aktuální statistiky životního prostředí,“ doplňuje Lenka Hamouzová.

Zemědělství a průmysl

Významným producentem amoniaku zůstává zemědělství, které tvoří téměř polovinu rozlohy kraje. U průmyslových zdrojů je situace stabilnější díky přísným filtrům. „Průmyslová výroba v kraji je pod velmi přísným dohledem a díky investicím do ekologizace provozů už nepředstavuje tak plošné riziko jako v minulosti,“ uzavírá Hamouzová.