Matěj Novák: Čína a její technologie – standardní konkurence nebo bezpečnostní riziko?

Problém je širšího rázu a základním paradigmatem je přístup státu k jeho výrobní autonomii. Dnešní svět bohužel do extrémní míry stojí na levných produktech z Číny (textilem počínaje, hračkami končeje), kam se nadnárodní korporace přesunuly se svými výrobními závody z důvodu mnohem levnějších vstupů (mzdy, nájmy, byrokracie, emisní limity, náklady na likvidaci odpadů apod.). Tím však dostaly státy, ve kterých sídlí, do velmi ošemetné situace, protože ty tak zcela ztratily (byť nepřímou) kontrolu nad tím, zda se zboží vyrobené v Číně skutečně dostane ke koncovým zákazníkům v domovském státě. A není to problém jenom Evropy, i když u té je míra závislosti asi nejmarkantnější, obdobná dilemata řeší i zbytek světa. Příkladmo uveďme výrobu léků, ta se dnes již zcela dominantně odehrává v Asii (Indie a Čína) a pokud by si Čína takzvaně postavila hlavu a zakázala vývoz léků mimo zemi (což se stalo během pandemie covidu), dostal by se svět do velkých potíží. Problémem totiž není know-how, to si státy uchovaly, i když sami nevyrábějí, problémem jsou výrobní kapacity. Než obnovíte výrobu léků v tuzemsku, trvá to týdny až měsíce, a to u léků může znamenat ztráty na lidských životech.

Vedle roviny soběstačnosti je zde také rovina bezpečnostní. Není paranoidní představa, že se Čína snaží do svých výrobků zabudovat špionážní technologie (např. nanočipy). Vhodným kanálem jsou například chytré mobily. Ty totiž mohou bez našeho vědomí vidět i slyšet to, co vidíme a slyšíme my. Pro čínskou stranu ideální možnost, jak zjišťovat cenné informace. Stejně tak, vrátíme-li se k solárním panelům, může hrozit, že Čína do těchto výrobků záměrně instaluje takové skryté, ovládací prvky, které jí umožní solární panely v Česku v jeden (vhodný) moment vypnout, čímž by mohla například způsobit kolaps přenosové soustavy ústící v blackout.

Nejde však jenom o mobily a solární panely. Nedávno rozhodli představitelé české armády o tom, že se omezuje vjezd čínských vozidel do vojenských prostorů. Důvod je více než logický – moderní auta jsou opatřena různými „asistenty“, které by vedle pomoci při parkování či couvání mohly po vývojářském zásahu dobře mapovat, kde se armádní areály nachází a co je uvnitř nich. Následně by mohly tato data odesílat čínské armádě. Bylo tak zcela správně toto vyhodnotit jako bezpečnostní riziko vysoké úrovně a vjezd vozidel čínské provenience omezit.

Zle úmysly je třeba ve vztahu k Číně mít neustále na paměti. I přes kapitalistický nátěr se stále jedná o diktaturu se silnými geopolitickými zájmy a expanzivními plány. Proto například vpuštění Číny do tendru na jaderné bloky nebo jiné strategické projekty by nemělo být bráno vůbec v úvahu, byť by mělo jít o nejlevnější variantu navíc podpořenou dalšími investicemi. V těchto případech musí vždy převážit národně-bezpečnostní zájem.

JUDr. Matěj Novák