Plzeňský kraj coby zřizovatel čtyř akutních nemocnic a dvou nemocnic následné péče kritizuje návrh úhrad pro nemocnice pro příští rok. Jejich nové nastavení by podle propočtů znamenalo pro tyto nemocnice pokles příjmů o 78 milionů. Další desítky milionů by pro kraj přineslo povinné zvýšení mezd zdravotníků. Úhradová vyhláška musí být schválena do konce října.
"Je to likvidační útok na krajské zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Válek počítá s tím, že kraje najdou peníze a zdravotnictví zachrání za něj," uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan s tím, že jen v roce 2026 se očekává snížení plánovaných úhrad ze zdravotního pojištění o přibližně 78 milionů korun. "V kombinaci s očekávaným růstem mzdových nákladů podle státního sektoru, tedy o dalších 77 milionů korun, to představuje výrazné zatížení krajského zdravotnictví," podotkl.
Jednou z priorit při tvorbě návrhu vyhlášky ministerstvo byla jednodenní péče, což může přinést tlak na co nejrychlejší propouštění pacientů. Nemocnice totiž dostanou proplaceno jen 24 hodin hospitalizace. "Ne všichni přitom mohou být po výkonu jednodenní chirurgie propuštěni domů. Přijde pacient, bude mít hodně nemocí, uděláme mu určitý výkon, ale nebude kvůli dalším nemocem fit. Pacient tedy bude propouštěn nedoléčený. Jako zdravotník se ptám, co bude s pacienty. Dotkne se to nás všech, protože ta vyhláška je nepromyšlená a je likvidační pro nemocnice," popsala zdravotní sestra a odborová zástupkyně Stodské nemocnice Simona Kocová.
Podle náměstka pro léčebnou péči a lékaře Stodské nemocnice Alana Sutnara panuje také obava z krácení peněz pro urgentní příjmy, které stále víc suplují primární péči, a z nedostatečných úhrad pro ambulantní péči. Loni byl podle něj tlak na redukci akutních lůžek, což přineslo větší zátěž právě do ambulancí. "Bez kraje bychom nemohli vůbec fungovat. Platby za ambulantní péči jsou podle taxy pojišťoven vyčerpány začátkem prosince. Pak už pracujeme zadarmo nebo za velmi malé procento," připustil Sutnar s tím, že každá organizace by měla mít takové příjmy, aby mohla obnovovat přístroje. "To žádná z krajských nemocnic nemá. Nemáme šanci vytvořit rezervy. Všechny krajské nemocnice musely žádat evropské fondy, aby dostaly přístrojové vybavení. To všechno by ale měly pokrýt úhrady z vyhlášky tak, jako tomu je u Fakultních nemocnic," podotkl.
Krajské nemocnice dostanou ročně od pojišťoven za péči asi 2,4 miliardy korun, pokrýt ji to ale nestačí. Kraj dlouhodobě dotuje ztrátu svých nemocnic stamiliony korun ročně. Letos na jaře přidalo hejtmanství na růst platů zdravotníků 98 milionů, takže letošní příspěvek nemocnicím, vyplácený jako služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ), stoupl na 490 milionů korun. Loňské vyúčtování SOHZ není uzavřené, v roce 2023 doplácel kraj 274 milionů korun.
_1.png)