Když se pomoc změní v krutý obchod. Plzeňská činohra uvádí mrazivé Dogville

„Plzeňská činohra přivádí na jeviště inscenaci s tématem zneužívání moci, manipulace a kolektivního mlčení. Divadelní adaptace Dogville nenabízí útěchu ani jednoduchý soud. Nutí diváka podívat se na sebe sama a položit si nepříjemnou otázku, jak daleko by byl ochoten zajít ve jménu pořádku, bezpečí či vlastního klidu. Největší dramata se často neodehrávají v extrémech, ale v drobných každodenních rozhodnutích, která společně utvářejí podobu našeho světa. Věřím, že divák ocení inscenaci s takto aktuální společenskou atmosférou,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Dogville vypráví příběh ženy na útěku, která se ukryje v odlehlém horském městečku. Ochota místních jí pomoci se však postupně mění v řetězec podmínek a požadavků, až se z původní vstřícnosti stane tvrdá zkouška lidského charakteru. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. „Trier s chirurgickou přesností odhaluje, jak se z dobra stává nástroj moci a jak snadno lze morálku přizpůsobit vlastnímu prospěchu. Sledujeme, jak se pomoc nenápadně přelije ve vydírání, ponížení a násilí,“ vysvětluje dramaturgyně Marie Špalová.

Režisérka Natália Deáková čte hru jako archetypální sázku mezi dobrem a zlem. „Zajímá mě otázka, jestli je člověk skutečně schopen dobrého činu i ve chvíli, kdy mu z toho neplyne žádný prospěch. Dogville je experiment – sledujeme, jak se z drobných ústupků a racionálních zdůvodnění rodí systém, který už nikdo nezpochybní,“ říká Natália Deáková. Podle ní nejde o příběh „špatných lidí“, ale o mechanismus, který může vzniknout kdekoli.

Tvůrci inscenace posouvají děj původně zasazený do 30. let vizuálně do současnosti. Kostýmy jsou podle výtvarnice Jany Smetanové „smutným mixem“ dnešní doby s prvky 90. let, scénu navrhl Matěj Sýkora, který s DJKT spolupracuje poprvé. Groteskní nadhled a divadelní hravost inscenace podpoří hudební složka – kapelu tvoří samotní členové hereckého souboru, hudba Jakuba Kudláče se tak stává přímou součástí jevištní akce a komentářem k ní.

Film Dogville s Nicole Kidman v hlavní roli měl premiéru v roce 2003 a okamžitě vzbudil pozornost neobvyklým zpracováním. Městečko bez stěn, domy vyznačené jen čarami na podlaze a otevřeně přiznaná stylizace vytvořily silný a zneklidňující obraz lidské společnosti. Na divadelní jeviště jej později převedl dánský dramatik Christian Lollike, který filmový scénář upravil tak, aby mohl vzniknout svébytný divadelní tvar, nikoli pouhá nápodoba známé předlohy.