Dlouhá uzávěra v Lobzích už brzy skončí.

Rekonstrukce, jejímž investorem je Vodárna Plzeň, nebyla jen o novém asfaltu. Šlo o gigantickou operaci „pod povrchem“, která zahrnovala položení více než kilometru nových vodovodů a kanalizací. Cestu k cíli však stavařům zkomplikovala série nečekaných přírodních překážek, které projekt protáhly.

Souboj se skálou, pramenem i svahem

Proč se na Rolnickém náměstí pracovalo déle, než se původně čekalo? Stavaři narazili na geologický oříšek, který nešel předvídat.

• Nestabilní svah: V Revoluční ulici hrozilo sesouvání, proto musela vzniknout speciální mikropilotová stěna s vyztuženým betonem.

• Vydatný pramen: Přímo u budovy ZUŠ Bedřicha Smetany vytryskl podzemní pramen, který bylo nutné odborně podchytit, aby neničil podloží silnice.

• Skalní masiv: Inženýrské sítě se musely doslova prosekávat tvrdou skálou pomocí těžkých hydraulických kladiv.

„Uvědomuji si, jak náročné je snášet tato omezení. Mou prioritou je ale dokončit stavbu tak, aby byla bezpečná a spolehlivá po mnoho dalších let,“ uvedl Radovan Škarban, pověřený výkonem generálního ředitele Vodárny Plzeň.

Příprava na trolejbusy i nový veřejný prostor

Kromě sítí a silnic se myslelo i na budoucnost. Projekt byl za pochodu upraven tak, aby se Rolnické náměstí stalo součástí budoucí trolejbusové linky. To obnášelo složitou instalaci sloupů veřejného osvětlení s přípravou pro trakční vedení.

Během června a července využije zhotovitel letní počasí k finálním úpravám, sadovým úpravám a revitalizaci okolí náměstí. Od poloviny srpna by pak mělo být Rolnické náměstí nejen plně funkční, ale i jedním z nejmodernějších veřejných prostorů v této části Plzně.

zdroj: Vodárna Plzeň