Od učeben v Praze až na dno hnědouhelného lomu. Studenti životního prostředí se zapojili do transformace Sokolovska a hledají cesty, jak zahojit jizvy v krajině po těžbě uhlí. Díky spolupráci s Krajským inovačním centrem Karlovarského kraje (KIC KK) získali přístup k nejproblematičtějším místům regionu, pro která nyní v rámci svých studií zpracovávají odborné vize a nápravná opatření.
Rozvoj postuhelných regionů
Studenti budou ve svých studiích, analýzách a návrzích zpracovávat témata, která vycházejí z průzkumu území a řady rozhovorů se starosty měst a obcí na Sokolovsku, odrážejí konkrétní potřeby a kladou si za cíl lépe zmapovat aktuální situaci hned v několika ohledech. „Studenti z Fakulty životního prostředí ČZU poznávají dotčené území a pomáhají nalézt odpovědi na otázky, které dnes řeší každá obec v postuhelném regionu – ať už jde o každodenní život obyvatel, krajinu po uhlí nebo nové formy spolupráce mezi obcemi,“ prozradil podrobnosti ředitel Krajského inovačního centra Karlovarského kraje (KIC KK) Vlastimil Veselý.
Mezi konkrétními tématy se tak objevuje třeba odvedení dopravy z centra města Loket nad Ohří, železniční infrastruktura jako páteř udržitelné mobility, cyklistická doprava jako nástroj zlepšení dostupnosti nebo přeměna nevyužívaných budov či lokalit na nové ekonomické a komunitní funkce.
Sokolovsko na vlastní oči
Program exkurze zahrnoval například návštěvu lomu Jiří, kde studenti na vlastní oči viděli těžbu hnědého uhlí a jezera Medard jako konkrétního příkladu rekultivované lokality. Většina Sokolovsko navštívila poprvé. A protože žádný ze studentů nepochází ani z jiného postuhelného regionu, kontrasty Sokolovska byly pro mnohé z nich velkým překvapením. „Ohromila mě rozlehlost dolu, do této chvíle jsem si vůbec neuměl představit, o jak velké ploše se bavíme – ale ani to, jak krásně může vypadat obnovená krajina po těžbě,“ uvedl jeden ze studentů.
Během celého dne stihla skupina navštívit řadu dalších míst na Sokolovsku – Tatrovice jako ukázku podkrušnohorské vesnice, Rovnou pro představu o socialistickém konceptu vesnice, který se však nikdy nenaplnil, anebo obce v Sokolovské pánvi jako Sokolov, Chodov, Habartov, Bukovany, Citice, či Vintířov. „Milým překvapením byla pro studenty obec Chlum sv. Maří s bohatou historií, kde navštívili areál barokního kláštera, jejich pozornost ale výrazně upoutala i obec Rovná,“ informuje architektka Veronika Šindlerová z Katedry plánování krajiny a sídel FŽP ČZU, která se studenty přijela. „Během jediného dne viděli odlišné tváře Sokolovska – součásti zajímavého a pestrého Karlovarského kraje, kterému se ne nadarmo říká region příležitostí.“
Pohled očima studentů
V uplynulých letech tuto agendu řešil Odbor regionálního rozvoje Karlovarského kraje. „Spolupráce univerzity, odborníků a obcí na Sokolovsku funguje už řadu let a ukazuje, že když se propojí vzdělávání s praxí, vznikají skutečně užitečné výsledky,” informuje náměstek hejtmana Martin Hurajčík.
„Studentské práce často nabízejí nový, nezaujatý pohled zvenčí,“ říká architektka Veronika Šindlerová. „Ponoření do podobných témat může odhalit souvislosti, jež místní kvůli provozní slepotě nebo zaběhnutým rutinním procesům již nedokážou vnímat a bonusem také je, že do návrhů řešení studenti promítají svou kreativitu, volnomyšlenkářství nebo jiný úhel pohledu.“
-upr-mini.jpg.small.jpg)
