Před padesáti lety se na Pekařské ulici v Brně odehrála událost, která ovlivnila pohled na moravskou metropoli jak obyvatel města, tak i celého tehdejšího Československa. Do jisté míry nás ovlivňuje dodnes.
„V těchto místech našla smrt paní Marie Bartošová, která vlastně tragicky zahynula ve víru studené vody a bahna ,“ řekla Zdena Pitrunová, prúvodkyně Brnem.
„Byla to neděle tedy 15.2. 1976 a krátce před 13. hodinou došlo vlastně na tramvajové zastávce u fakultní nemocnice na Pekařské ulici k nečekanému propadnutí části nástupního ostrůvku, kde byl se vytvořil v mžiku, tedy kráter zhruba o velikosti 2 až 3 m a do hloubky 3 a půl metru,“ uvedl Jan Břečka, historik.
V tom okamžiku byli na místě s určitostí 2 lidé. Miroslav Šudák, který právě vystoupil z tramvaje a šel navštívit do nemocnice manželku.
„Propadl se dolů, ale naštěstí se stačil zachytit kabelu. A ovšem vzápětí, když se mu podle všech dochovaných svědectví pokusila pomoct další osoba, došlo k dalšímu propadnutí části toho asfaltu, načež ona se už teda neměla to štěstí a jak praví dobový tisk, spadla do té díry, kde byla, a teď cituji: zavalena zeminou, bahnem a proudem vody,“ vysvětlil Jan Břečka, historik.
Tou druhou osobou byla právě Marie Bartošová
„A zatímco tedy pan Šudák byl jako zachráněn, vytažen, tak vlastně Marie Bartošová tedy zmizela a i přes následné usilovné pátrání, tak vlastně tělo nebylo dlouhá léta prostě nebylo prostě nalezeno ani stopa,“ dodal Jan Břečka, historik.
Hasiči a dělníci se ihned pustili do průzkumu. Zjistilo se, že propadená část je jen zlomkem možné katastrofy. Hlavní část kaverny se totiž skrývala vedle. Pod asfaltem vozovky.
„Když jsme teda přišli domů, tak nefungovala elektřina, to znamená, byla vypnutá elektrická síť v tomhle, v té oblasti byl vypnutý plyn, protože při tom propadání teda došlo i k poškození plynového potrubí. Vím, že jsme svítili doma svíčkami, ten večer,“ vzpomíná Radim Dufek, pamětník události.
„Došlo vlastně k prasknutí starého litinového potrubí ještě ze 70. let 19. století. A voda, snad celý týden, vlastně unikala a vlastně vyplavila nebo vymlela jak chcete, asi 300 krychlových metrů zeminy a následně těmi já nevím, jestli otřesy, byla, že jo, rušná, rušná silnice, tramvaje, takže tím možná došlo k tomu propadnutí,“ popsal Jan Břečka, historik.
„A já si z té doby trošku pamatuji, že se asi ten únik hledal, že jsem viděl teda ty vodaře s takovou tou naslouchací tyčí, chodit po Pekařské. Ale nejsem si jistý, jestli to bylo před tou událostí, nebo po. To teda už si opravdu nepamatuji,“ doplnil Radim Dufek, pamětník události.
V roce 1992 byly objeveny části ostatků s kusem kalhot. Test DNA nebyl bohužel proveden. Ale pomocí svědectví manžela a superprojekce lebky byly ostatky přisouzeny Marii Bartošové. Její hrob se nachází na brněnském ústředním hřbitově.
