Tato žena chodí každý den do parku s těžkým batohem. Důvod vás dojme k slzám!


Rozpálená města se v posledních letech stávají pro své obyvatele doslova pastí. Zatímco lidé hledají úkryt v klimatizovaných kancelářích, volně žijící živočichové svádějí v betonových džunglích boj o holý život. Extrémní vlny veder a sucha, které meteorologové pravidelně avizují, dopadají nejtvrději na městská ptačí mláďata a drobné savce. Nadějí jsou však lidé, kteří nečekají na systémová řešení a berou záchranu zvířecích sousedů do vlastních rukou. Jedním z takových příkladů je paní Jitka Karlová z Plzně. Ta již několik let dobrovolně provozuje improvizované „občerstvení“ pro ptáky a veverky v Borském parku. Téměř každý den si na záda naloží batoh s přibližně sedmi litry vody, ovocem, ořechy, slunečnicovými semínky a čisticím kartáčem a vyráží na dvoukilometrovou trasu.

„Letošní extrémně horké léto je náročné nejen pro nás, ale i pro volně žijící živočichy. Pokud byste jim chtěli pomoci překonat toto náročné období, můžete ve stínu na zahradách, v lese, ale i na jiných místech pokládat na zem misky s čerstvou vodou,“ radí Jitka Karlová.

Zároveň upozorňuje, že péče o taková pítka vyžaduje zodpovědnost: „Vodu je potřeba denně měnit a misky čistit. Misky by měly být větší, ale mělké, cca 2–5 cm. Voda slouží nejen k pití, ale ptáci ji využívají pro koupání, které je nutné k péči o peří.“ Pro bezpečí hmyzu a menších ptáků doporučuje na dno umístit kamínky, větvičky nebo šišky, aby se zvířata netopila.

Smrtící pasti na našich zahradách

Snaha zvířat uhasit žízeň však paradoxně často končí tragédií. Nezabezpečené sudy na dešťovou vodu, zahradní nádrže a nezakryté bazény se během tropických dnů mění ve smrtící pasti. Zvířecí záchranář Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP) Plzeň dlouhodobě upozorňuje na to, že tyto nádrže ročně zbytečně připraví o život tisíce živočichů.

Smutným symbolem tohoto problému se stala samice poštolky obecné, která zahynula v napůl vyprázdněném sudu s dešťovou vodou.

„Samice sedící na šesti vajíčkách měla pravděpodobně tak velkou žízeň, že se snažila napít vody z částečně již vyčerpané nádoby na zachycení dešťové vody. Skočila tedy do oné nádoby, ale dostat se z ní ven bohužel už nedokázala,“ popisuje tragickou událost záchranář Karel Makoň.

Tato nešťastná událost měla fatální dopad na celou ptačí rodinu. „U poštolky samec na vejcích nesedí, a tak je celková bilance v jednom sudu sedm poštolek – samice a šest zmařených životů ve vejcích. Poštolka je přitom pouze pomyslnou špičkou ledovce a setinou počtu ptáků, kteří se utopili v nezabezpečeném zahradním sudu,“ varuje Makoň.

Jak správně zabezpečit vodní plochy?

Abychom na zahradách vytvořili pro zvířata bezpečné prostředí, stačí přitom dodržet několik jednoduchých zásad. Jitka Karlová i ochránci přírody apelují na veřejnost s následujícími radami:

  • Zakrývání bazénů: Pokud bazén právě nepoužíváte, důsledně ho zakrývejte plachtou či roletou.

  • Zabezpečení sudů a nádrží: Do otevřených sudů s dešťovou vodou je nutné umístit únikové prvky – například plováky, šikmo vložené větve nebo pletivo, po kterém může zvíře vyšplhat ven.

  • Využití speciálních pomůcek: Česká společnost ornitologická nabízí na svém e-shopu certifikované plováky proti utonutí zvířat, které představují snadné a efektivní řešení.

Zvyknout si na extrémní projevy klimatu a nedostatek vody v krajině i městech nebude snadné. Příběh Jitky Karlové a varování Karla Makoně jsou však jasným důkazem toho, že i malá změna v našem bezprostředním okolí může zachránit desítky zvířecích životů. Stačí jen trochu všímavosti a jedna bezpečná miska s čistou vodou.

Sdílet:

Více od Marie Osvaldová