Slovní urážky a výhrůžky jsou na denním pořádku, stále častěji však dochází i na brutální fyzické násilí. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje (ZZS PK) bije na poplach. Agrese pacientů i jejich okolí dosahuje hranic, které ohrožují samotný výkon záchranných prací a lidské životy těch, kteří přišli pomáhat. Záchranáři přitom vysílají jasný a naléhavý vzkaz veřejnosti: „Přijíždíme pomáhat, ne bojovat!“
Statistiky z posledních let ukazují děsivý trend. Fyzické útoky na posádky sanitek už dávno nejsou výjimečným zkratem, ale reálným rizikem každého výjezdu. Výčet zranění a situací, kterým museli zdravotníci v našem kraji čelit, přitom mrazí.
„Za poslední roky evidujeme nezanedbatelné množství případů fyzického napadení. Setkali jsme se s vyhozením z vozu, hrozbou střelnou zbraní, kousnutím do zápěstí, kopnutím do břicha nebo údery do očnice,“ vypočítává Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. „Zatím nejaktuálnějším a extrémním případem je dokonce útok nožem.“
Tato čísla jsou přitom pouhou špičkou ledovce. Odrážejí totiž výhradně situace, kdy došlo k fyzickému kontaktu nebo přímému ohrožení zbraní. Do těchto statistik se nezapočítává slovní agrese ani vyhrožování, se kterými se posádky v terénu setkávají doslova každý den.
I pod uniformou bije lidské srdce
Práce záchranáře byla vždy psychicky i fyzicky náročná, v posledních letech se k ní ale přidává neustálé napětí a obava o vlastní bezpečí. Zdravotníci upozorňují na to, že pod profesním oděvem nejsou stroje, ale lidé z masa a kostí.
„I my máme své rodiny. I my cítíme strach. Přesto znovu a znovu vyrážíme tam, kde nás lidé potřebují,“ zaznívá ze ZZS Plzeňského kraje upřímné přiznání, které ukazuje, jakému tlaku jsou týmy vystaveny.
Výzva k veřejnosti: Prosíme jen o respekt
Záchranáři jdou do situací, ze kterých ostatní utíkají. Pomáhají lidem v těch nejtěžších chvílích života – při autonehodách, infarktech nebo těžkých úrazech. To nejmenší, co za svou profesionalitu a nasazení žádají, je bezpečné prostředí pro práci.
Vedení záchranné služby proto apeluje na všechny občany Plzeňského kraje: „Prosíme jen o jediné – respekt! Za každou uniformou je člověk, který chce pomáhat.“
Pokud se přístup společnosti nezmění, hrozí, že se agresivita dříve či později podepíše na rychlosti a dostupnosti přednemocniční péče. Když totiž kvůli zranění po útoku vypadne záchranář ze služby, může v kritické vteřině chybět někomu jinému – možná právě někomu z našich blízkých.






