Kolem ostře sledované a mediálně frekventované revitalizace náměstí Republiky v Plzni se rozhořel zásadní institucionální konflikt. Národní památkový ústav (NPÚ), územní odborné pracoviště v Plzni, vydal oficiální a nečekaně tvrdé stanovisko. Reaguje v něm na způsob, jakým město nejvýznamnější prostranství tamní městské památkové rezervace (MPR) přetváří. Památkáři zdůrazňují, že zeleň v centru a omezení dopravy byly možné i bez razantních a necitlivých zásahů, které se na místě aktuálně dějí.
Největší kritiku ze strany památkářů schytává nakládání s tradiční plzeňskou dlažbou. Současný postup, kdy dochází k ořezávání historických kamenných desek zespodu a ze stran, aby zapadly do nového moderního konceptu, považuje ústav za zcela nepřípustný.
„Tuto pouhou materiálovou recyklaci nepovažujeme za postup respektující památkovou hodnotu. Zmíněné nakládání s historickou dlažbou ze žulových desek představuje svévolné a neobhajitelné ničení jedné z kulturně historických a památkových hodnot městské památkové rezervace,“ píše se bez obalu v oficiálním vyjádření odborné organizace.
Památkáři od počátku projektu prosazovali zachování původní identity náměstí. Mezi jejich hlavní požadavky patřilo:
-
Důsledná ochrana pohledových os na dominantu katedrály svatého Bartoloměje při umisťování nové zeleně.
-
Zachování historizujících svítidel namísto instalace nových typů moderního osvětlení, které jdou proti dlouhodobému generelu veřejného osvětlení v MPR.
-
„Čistota“ prostoru bez osazování masivních moderních prvků, jako jsou nová kamenná mlžítka a lavice.
Informační stopka: Památkáře na stavbu nikdo nezve
V závěru svého stanoviska NPÚ odkrývá alarmující pozadí celé realizace. Jakožto odborná státní organizace vydává ústav pouze expertní vyjádření, nikoliv konečná správní rozhodnutí (ta jsou v kompetenci Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně).
Podle plzeňského pracoviště NPÚ však došlo k úplnému přerušení standardní komunikace. Instituce přiznala, že nemá k dispozici aktuální verzi projektové dokumentace, podle které dělníci na náměstí pracují, a nedokáže tak ani ověřit, zda stavba probíhá na základě pravomocných rozhodnutí.
Odborníci z NPÚ navíc nebyli vůbec přizváni k účasti na kontrolních dnech stavby. Pokud tedy dochází na místě k jakýmkoliv změnám oproti původně schváleným plánům, děje se tak zcela mimo kontrolu této státní instituce. Památkáři se domnívají, že magistrátní odbor k probíhajícím úpravám a změnám žádná nová závazná stanoviska nevydává, protože od nich ze zákona nevyžádal povinná písemná vyjádření. Spor o finální podobu plzeňského srdce tak zjevně míří do horké fáze.
zdroj: Národní památkový ústav Plzeň







