Byl to pro ni skok snů. Na začátku června se atletka plzeňské Škody Daniela Volná blýskla na druhém kole extraligy družstev, které se konalo na stadionu pražské Julisky. Mladá dálkařka měla před tímto závodem osobní rekord 625 cm, kterému se v průběhu soutěže přiblížila na dva centimetry. V poslední sérii jí ale rozběh i odraz vyšly ideálně a doletěla až na metu 649 centimetrů. Třiadvacetiletá Plzeňanka tak dosáhla nejlepšího českého výkonu za posledních devět let a suverénně se vyhoupla do čela národních tabulek!
„Jsem strašně šťastná, i když nemůžu říct, že bych takový výkon nečekala. Věděla jsem, že forma je, ale trefit v dálce odraz je těžké, zvlášť pro mě,“ usmívala se po parádním závodě Daniela Volná.
Český rekord 689 centimetrů patří mezi nejstarší. V září 1982 jej dosáhla jiná Plzeňanka Jarmila Strejčková (za svobodna Nygrýnová). Věříte, že je ve vašich silách vyrovnat i tuhle metu?
To si vůbec netroufám říct, vždyť ten výkon je úplně jinde. Určitě by bylo krásné toho dosáhnout, ale asi nejsem schopna posoudit, jestli někdy v životě dokáži skočit takhle daleko.
Kde hledat příčiny vašeho výrazného zlepšení?
Určitě tvrdé práci před sezonou, v tréninku jsem hodně přidala. Na Julisce jsem měla také dobré podmínky, optimální vítr a určitě pro takový skok potřebujete i trochu štěstí. Před posledním pokusem jsem dala na trenérovy rady a zvládla je zrealizovat.
Co všechno jste v přípravě změnila?
Vlastně celý režim a také jídelníček. Pokusila jsem se přestat jíst rafinované cukry, což je docela těžká věc, když sportujete. Jen v rámci těžších tréninků a závodů si dávám energické gely, které rafinovaný cukr sice obsahují, ale jinak se mu snažím vyhýbat. A není to jen kvůli sportu, člověk se pak obecně cítí lépe.
Jen šest centimetrů vám zároveň scházelo ke splnění limitu pro Univerziádu v Německu. Věříte, že ho ještě dokážete zdolat?
Bylo by to skvělé, ale já si nerada vytyčuji nějaké cíle. Prostě se vždycky maximálně snažím a pak uvidím, na co to bude stačit. Ale o ten limit na univerziádu bych se samozřejmě ještě ráda pokusila.
Takže žádné velké sny a plány do budoucna nemáte?
Bavíme se s trenérem spíše o bližší budoucnosti. Třeba o mistrovství Evropy družstev, které se koná na konci června ve Španělsku a kam jsem se nominovala. Nebo o domácím šampionátu v Jablonci. Víte, já si si raději nechávám ty sny pro sebe a pak mám o to větší radost, když se něco povede.
Studujete právnickou fakultu v Plzni, dokážete studium skloubit s atletikou?
Mně vysoká škola v určitých věcech i pomáhá. Pokud mi zrovna na fakultě neteče do bot, tak se stejně nedokážu učit víc, než šest hodin denně. Když si dám ráno trénink, tak mám pak alespoň čistou hlavu a učení mi jde lépe.
